Ardény 44 - Záhada Kaiserbarracke

Bitva v Ardénách odehrávající se na přelomu válečných let 1944 a 1945, taktéž známá jako Bitva o výběžek, sebou nese zvláštní patos. Ať už z posledního záchvěvu slávy německého tankového vojska, nebo pro obecenstvo trpící jakousi prušáckou nostalgií. Když Němci ustoupili z prostorů dobytých během počátečních úspěchů operace, šokovaní spojenci narazili na pobité válečné zajatce a zavražděné civilisty včetně dětí a to v rozsahu, jaký na západní frontě nebyl tak běžný. 

Neznámí esesmani

 

Jedním z nejznámějších mikropříběhů bitvy jsou známé záběry pořízené válečným zpravodajem dokumentující postup kampfgruppe Hansen a schnellegruppe Knittel během prvních dní operace. Přesto je docela zajímavý příběh mužů zachycených na záběrech z křižovatky Kaiserbaracke, mezi Malmédami a Waimesem v Belgii. 

Kdo jsou oni zablácení muži, sedící ve Schwimmwagenu, nebo chodící sem a tam po křižovatce, zatímco kolem sviští Oscha Kurt Sowa ve svém Kingtigeru číslo 222 s výsadkáři? Jednu dobu se zmiňovalo jméno nechvalně proslulého SS-Obersturmbannführer Peipera, ale ten to rozhodně není. V době natáčení se nachází někde u čela postupu stejnojmenné kampfgruppe tvořeného Panthery jeho pluku. A nejsou to nejspíš ani jistí Oschner a Persin, o kterých mluví Jean-Paul Pallud a kteří nikdy nebyli v sestavě SS Panzer Aufklarung Abteilungu tvořícího páteř Schnelle Gruppe Knittel, tedy jednotky nacházející se v okolí křižovatky.

Legendární Ne-Peiper

Autor nahrávky, Max Büschel se přidal k válečným reportérům SS-Kriegsberichter-Kompanie už v červnu 1941. Jako stálý fotograf Leibstandarte opustil spolu s kameramanem Schäferem 17. prosince 1944 Rollbahn D v Honsfeldu. Doprovázel Stabskompanii pod velením SS-Obersturmführera Goltze z SS-Panzer-Aufklärungs-Abteilung 1 LSSAH na jejím přesunu přes Heppenbach a Amel, až do Bornu, kam dorazila odpoledne. Zde se spojila se zbytkem Schnelle Gruppe Knittel, která postupovala po Rollbahn E. Rota pak opustila Born 18. prosince ráno a přes křižovatku Kaiserbaracke, kterou zajistila 2. (le.SPW) a 3. (VW) Kompanie, zbytek roty pokračoval až do vesnice Recht. Tam se SS-Sturmbanführer Gustav Knittel setkal SS-Obersturmbannführer Hansenem, velitelem SS Panzegreandier Regiment 1 a KG Hansen.

Mimochodem, tak se příslušníci čety jízdních kol, tedy Fahrradzugu v dřívějších záběrech vezoucích se na Sd.kfz.234/1, dostali na záběry z Poteau. Zatímco Knittel mluvil s Hansenem, připravil Büschel celou sérii záběrů přepadení americké kolony, přezdívané přepadení u Poteau. Američané z úkolového uskupení Mayes ze 14. jízdní mechanizované skupiny a 820.protitankového praporu přitom některá svá vozidla opustili bez boje a na zbytku ustoupili do Vielsalmu, ze kterého se stáhli pod Hansenovým tlakem v 1645 stejného dne. Proto na záběrech přepadení nejsou žádná těla. Tento výpad malým uskupením směrem k pozicím, ze kterých byla předtím vytlačena sedmá pancéřová divize jen ukazuje nad zmatkem v amerických štábech. 

Büschel muže natočil, jak útočí směrem ke koloně, kde zabral i Hansenovi granátníky. Na záběrech lze zahlédnout muže Fahrradzugu s lehčím vybavením, než vojáky Hansenova pluku, navíc někteří mají oblečené uniformy Luftwaffe. Zřejmě až 25% vojáků SS-PzAA1 tvořilo mužstvo Luftwaffe, které logistika SS už měla problém dostrojit na svůj standard. 

Přepadení u Poteau

Zatímco Knittel hovořil s Hansenem, dostal rozkaz od SS-Oberführera Mohnkeho velitele Leibstadarty. Peiperovi se dle zmiňovaného rozkazu podařil průlom u Stavelotu a Schnelle Gruppe ho měla následovat k La Gleize. Goltz, Fahrradzug se svým Sd.Kfz 234/1 se vrátili přes Recht do Kaiserbaracke a s nimi i Büschel. Výsledkem jsou fotografie Hansenovy Grille v akci u Rechtu a fotografie pořízené u Kaiserbaracke, kde příslušníci 3. (VW) Kompanie sehráli slavné focení Schwimmwagenu. Na snímcích se objevuje i Sd.Kfz. 250 z 2. (le.SPW) Kompanie a další technika. 

Dnes tedy známe s největší pravděpodobností jednotku, která je na záběrech z křižovatky, ale jména mužů z oněch záběru ne. Veteráni průzkumného oddílu je nedokážou identifikovat. Stejně tak jako jejich velitel, SS-Obersturmführer Hans Martin Leidraiter. Jak také jinak, když se mužstvo dalo dohromady jen pár dní před začátkem bitvy a bylo vyškrábnuto z celého Německa. Což jenom ukazuje na upadající kvalitu kádrů i tak elitního uskupení, za jaké byla považována Leibstandarte SS Adolf Hitler. 

Zleva do prava: Leidreiter a Knittel

Závěrem je třeba zmínit, že SS-Obersturmführer Goltz a jeho četa se spolu s řadou dalších mužů SS-PzAA1 podílela na válečných zločinech v oblasti Stavelotu, především proti civilnímu obyvatelstvu. Ač jsou záběry z křižovatky moderním slovníkem cool, o pár hodin později tito muži zabíjeli ženy a děti. Soud s muži Aufklärungs-Abteilungu 1 Gustava Knittela byl součástí procesu s pachateli mnohem známějšího Malmédského masakru. Goltz a řada jeho kamaraden byl v době procesů už po božím soudu. Což se náramně hodilo celé řadě jejich obžalovaných kumpánů z průzkumného oddílu. Knittel, jako velící důstojník, dostal doživotí. Jeho trest byl ale zmírněn v roce 1948 na dvanáct let žaláře. Propuštěn byl v prosinci 1953 v rámci vánoční amnestie.