Deset otázek - Never Mind the Billhooks Second Edition

V dnešním díle seriálu 10 otázek se pobavíme s Pavlem (Paolo Mancini) o hře Never Mind the Billhooks 2E, který se na její druhé edici přímo podílel!

Otázka první: Můžeš nám jednoduše, a co nejvýstižněji popsat hru o které se dnes bavíme?

Never Mind the Bilhooks je hra původně zasazená do válek růží, ve druhém vydání k nim však přibyly italské války, husitské války, stoletá válka, válka mezi Švýcarskem a Burgundskem, boje na hranicích Skotska s Anglií a konflikty v Portugalsku a Irsku. Systém je postaven pro menší bitvy pro armády čítající kolem stovky figurek. Hody na útok, obranu, morálku atd. se řeší šestistěnnou kostkou a o pořadí v kole rozhoduje náhodná aktivace pomocí karet. Tzn. každý velitel má v balíku svou kartu, která když se vytáhne, tak hráč prostřednictvím velitele udílí rozkazy jednotkám a tak dále. 

Otázka druhá: Můžeš nám nastínit, do jakého herního prostředí je hra zasazena, případně o jaké historické éře se bavíme?

V prvním vydání, které bylo k dostání v rámci jednoho z čísel časopistu Wargames Illustrated, byly jen války růží. Protože se však pravidla setkala s relativně slušným úspěchem, přišla na řadu druhá edice, která byla rozšířena o bojiště, která jsem zmínil výše. Zajímavé je, že každou část dělal jiný autor, samozřejmě pod přísným dohledem Andyho Callana, který je autorem původních pravidel. Já jsem přispěl částí o husitech.

Otázka třetí: Za jakou frakci hraješ ve hře, řekni nám něco o svojí armádě?

Armády mám dvě. Jednu pro Richarda, vévodu z Gloucesteru, budoucího krále Richarda III. A druhou pro Richarda Nevilla, hraběte z Warwicku, známého také pod přezdívkou Kingmaker (v češtině je asi nejlepší překlad Králotvůrce), protože byl jedním z nejvlivnějších velmožů té doby.

Pak mám i husity a "křižáky", ale k těm jsem se ještě nedostal, takže nejsou nabarvení.

Otázka čtvrtá: Kolik potřebuješ modelů na standardní hraní?

Ideálně asi stovku na každé straně, ale jde si dobře zahrát i s polovičními armádami. Jednotky lučištníků, pěchoty a zbrojnošů mají po 12 figurkách, jízda po osmi a "skirmišeři" s ručnicemi nebo kušemi mají po šesti. Pravidla bez úprav zvládnou i větší bitvy, nakonec jedna hráčská skupina s nimi odehrála všechny hlavní bitvy válek růží a prakticky měnili jen atmosférická pravidla pro jednotlivé střety (sněhová bouře v bitvě u Towtonu a tak dále).

Otázka pátá: Kdybys měl hru doporučit někomu, kdo jí nezná (což právě děláš), jakým způsobem bys to udělal?

Ideálně bych ho pozval na hru a zahrál bych si s ním. Nebo ještě lépe, pozval bych takové lidi dva a nechal je hrát proti sobě, zatímco já bych byl v roli "rozhodčího" a vysvětlovače pravidel. Ale jinak bych případnému zájemci vypíchnul, že nejde o nijak složitá pravidla a navíc jedné knížce má hned několik konfliktů, které si může vyzkoušet. 

Otázka šestá: Jaké mechaniky bys vypíchl jako přednost hry?

Náhodnou aktivaci, kterou prostě ve hrách zbožňuju. Dobrý je i systém náhodných událostí. Jsou to karty, které jsou přidané do balíku s kartami velitelů pro aktivaci a když se vytáhnou, tak se něco stane. Jednotka při postupu narazí na příkop, lučištníci dostanou novou zásobu šípů atd. Událostí je pár a do hry především přidávají trochu nejistoty a hlavně zábavy, aniž by zásadně zvýhodňovali jednoho z hráčů.

Jedinou výjimkou je karta "Zrada", po jejímž zahrání jedna jednotka může opustit bojiště, nebo se dokonce přidat k nepříteli. Je ale potřeba připomenout, že v nové edici se týká jen válek růží, kdy podobní přeběhlíci rozhodně nebyli výjimkou.

Otázka sedmá: Jaké mechaniky bys vypíchl jako negativum hry?

Já osobně na takovou mechaniku v pravidlech nenarazil, možná bych sem zařadil odebírání modelů při ztrátách. Je to lehce nepraktické, co se týče úklidu po bitvě a následného převozu armád. 

A pokud bych měl brát negativa z pohledu širšího hráčeského publika, tak bych sem zařadil náhodnou aktivaci, která nemusí každému sedět. A někomu nemusí sedět ani systém s házením šestistěnných kostek. Sice si myslím, že je pro hru dost omezující, ale nijak mi nevadí.

Otázka osmá: Jak dlouho trvá jedna běžná hra?

Záleží na počtu jednotek, ale pokud se budeme bavit o stovce modelů na stranu, co jsem zmínil výše, tak jde o hodinu a půl až dvě hodiny na bitvu. Což osobně považuji za obrovskou výhodu pravidel. 

Otázka devátá: Existuje česká komunita, jak je velká a jak se dá kontaktovat?

Ne, nebo aspoň o nikom nevím. Respektive vím, že si někdo pravidla objednal, ale to je tak všechno. Nakonec ani nevím o nikom, kdo by se u nás kromě mě věnoval válkám růží.

Otázka desátá: Pořádají se nějaké eventy, nebo turnaje?

V podstatě jsem odpověděl u předchozí otázky. Nicméně v blízké budoucnosti mám v úmyslu šířit Bilhooks osvětu a zájemcům hru představit. A pak se v České republice rozhoří opravdová Never Mind the Bilhooks horečka :-)

Foto: Mancini Brothers