Burrows and Badgers Kampaň Doxfordské Dědictví: Zase ten Libidor

             Bylo na čase osnovat odplatu. Díky nově vybojovaným penízkům a pokroku na potravinovém žebříčku Doxfordu, měl Zorax velkou chuť se pomstít všem těm, kteří mu ublížili. Na Viléma asi stále ještě nestačí ale ta krysa Libidor by mohl pocítit Černokněžníkův hněv.

Libidorův tábor

            Vůdce Syndikátu se rozhodl neponechat nic náhodě. Jeho bojovníci vyslídili, kde se Libidor skrývá a pod rouškou noci se rozhodl zaútočit. Krysí nekromant tábořil v opuštěné věži v mokřinách. Odporné sídlo, vhodné pro vyvolavače nemrtvých. U paty dřevěné věže byly nahromaděny jeho poklady. Jeho služebníci, včetně monstrózní postavy dávno mrtvého kočičího rytíře hlídkovali na skalnatém ostrůvku, na kterém byla věž postavena. Když usnul už i Libidorův létající učedník, nastal vhodný čas k útoku!

Netopýr spící na věži

            Zorax a Ziggy zaútočili po mostku z jihovýchodu. Hrdinný hrabě de Roquefort s Jehošem, věrným panošem zaútočili ze severu a trojice žoldnéřů pod vedením Maršála postupovala ze západu. Bitva se rozhořela záhy! Jako první se probudil netopýr. Libidorův učedník ovládal některá temná kouzla a jakmile se vzbudil, snažil se vyvolat poplach hlasitým pískotem a divoce plácal křídly kolem věže! Furketa chvíli sledovala netopýrův zmatený pohyb hlaví své muškety a pak stiskla spoušť. Mušketa třeskla a netopýr šel prudce k zemi. Maršál uznale kývl na fretku ale ta už začala znovu nabíjet.

            Vzbudil se i mohutný nemrtvý kočičák. Zelené plameny v očních důlcích jeho lebky tajemně zaplály a s obrovskou sekyrou se vydal vstříc nepřátelům svého stvořitele. Zorax dokončil zaklínání a Ziggy, jejíž zuřivost jeho kouzlo ještě umocnilo se vrhla proti dávno padlému rytíři. Jako pružina se vymrštila vpřed a zaryla zuby do tlejícího masa. Sir Charles z Hatonu ji ze sebe však setřásl a ťal po ni planoucí sekyrou. Dlouho trval jejich vzájemný zápas. Nakonec však zmije dokázala přesnými výpady to monstrum skolit. Nestačila se však dlouze radovat. Rány, které utrpěla se totiž nehojily. Naopak. Pár drobných oděrek se stalo krvavými šrámy, ze kterých crčela krev. Její kůže se začala drolit a blednout. Zorax s hrůzou hleděl jak jeho ochránkyně ztrácí vědomí. Poznal to kouzlo. To Libidor na dálku vysával životní energii z jeho družky.

Moc času na to neměl. Jakmile vystrčil nos, Furketa opět vypálila. Zoraxovi bojovníci se už divoce bili s přízračnými i živými stoupenci krysího nekromanta u paty věže. Hrabě de Roquefort, zdatný to myší šermíř se probíjel přízraky až k jejich pánovi osobně. Libidor však stále povolával další a další aby myšího hraběte zastavil. Zorax také ovládal temnou magii. Cítil Libidorovu frustraci a hněv a se zasyčením vyslal kletbu směrem ke svému sokovi. Znásobil tak jeho hněv. Krysák už se neovládl. S napřaženou holí se vrhl přímo na hraběte Roqueforta.

Myšák strávil mládí v šermírnách po celém jihu. Takovýhle útok, byť provedený s nadpřirozenou zuřivostí, proti němu nemohl uspět. Mečem ránu odklonil a pár švihy předloktí kouzelníka odzbrojil. Pak stačil jen úder košem jeho meče do krysího obličeje a bylo po boji. Libidor se svezl na dřevěné příčky schodiště a zeleně planoucí přízraky se rozpustily. Byl čas vyrabovat Libidorův poklad! Toho se Roquefort účastnil snad ještě raději než šermířských duelů.

Do tábora se všichni vrátili živí a obtěžkáni pokladem. Ziggy bude muset jen nějakou dobu odpočívat ale s pomocí Zoraxových lektvarů se z toho dostane. Černokněžník se rád osobně staral o svou ochránkyni. Než se odvar z bylin ohřál, rozepínal postupně spony jejího brnění a obdivoval její zesláblé, avšak stále svalnaté tělo. „Neboj ssssse, má drahá. Zzzzzasssse tě dám do pořádku.“

Zanedlouho přišel do tábora Maršál, doprovázen dvěma dalšími postavami. Mohutná vydra se tyčila nad všemi ostatními bojovníky. „Tohle je Václav. Jeden z nejlepších bojovníků co znám.“ Václav si přechytil mohutný obourčák do levačky aby všem, kromě Zoraxe a Ziggy, potřásl rukou. „Skončil mi kontrakt a tady Maršál říkal, že nabíráte“ vysvětlil nečekaně vysokým hlasem.

Kromě dvou těžkooděných žoldáků však přišla ještě jedna menší postava zahalená v plášti. „Jo, taky jsme cestou sem pomohli jednomu chlápkovi, kterýho chtěli okrást. Ukázalo se, že kšeftuje s otrokama. Na důkaz vděčnosti nám dal tady tohohle.“

Zpod pláště vyčníval plazí nos ale had to nebyl. Měl ruce a nohy. Byl bledý a očividně vyčerpaný. Byl jen o něco větší než myš. Zápěstí a kotníky měl odřené od okovů. Ocas mu úplně chyběl. Zorax si ho zvědavě prohlížel. Do ticha zvolal až Roquefort. „Ty jo, to je snad gekon, ne?!“ zvedl se od leštění svého meče a přiběhl blíž. „Žijou daleko na jihu, jsou něco jako ještěrky. Četl jsem o nich.“ Když hlučný myšák přišel až k plazovi a stáhl mu kápi z čela, nově příchozí strachy ucukl. Hrabě omluvně zvedl ruce. „Jsi gekon, že jo?“ zeptal se měkce. Plaz v plášti přikývl. „Umíšššššš bojovat?“ zeptal se Zorax. Gekon se nesměle usmál. Pak přikývl.

-Jiron