Burrows and Badgers Kampaň Doxfordské Dědictví: Lapka nebo kultista?

             Syndikát Smaragdové Zmije je na tom dobře. Minulý ježčí útok všichni přežili bez vážnějších zranění a povedlo se nahromadit nějaké ty penízky. Hrabě Roquefort se chvástal jak dobře si vedl v boji s nepřítelem a Zorax opět přemýšlel jak získat větší moc a území. Už dlouho mu ležel v žaludku ten lapka Vilém a jeho banda loupeživých lasic a myší. Možná by stálo za to si na něho počíhat v nedaleké vesnici až půjdou zase loupit.

Černokněžník připravil plán a všechny bojovníky, tentokrát i včetně Jehoše, rozmístil tak, aby loupežníci nemohli uniknout. Postupovali velice opatrně. Zorax sám se držel stranou a své bojovníky jen podporoval svým čarodějným uměním. Ziggy spolu s Maršálem vedli frontální útok, zatímco Zákop a připravoval útok z boku. Z druhé strany se plížil hrabě Roquefort ve stínech, kolem nějaké podivné, kamenné stavby. Furketa, jak je jejím zvykem vyšplhala na nejvyšší bod, kde se schovala a přes mířidla své pušky hledala vhodné cíle.

Najednou se začaly dít věci! Vilémovi lapkové zpozorovali riziko a začali se chápat zbraní. Oba lasičí bratří se rozeběhly do stran aby zabránili obchvatu. Někteří lapkové se vydali ke kamenné stavbě, u které se ukrýval hrabě Roquefort. Čekal, že ho každou chvíli odhalí ale zdálo se, že spíš stoupají k oltáři uprostřed. Když tam došli, začali se klanět a šeptat modlitby. Myšák si stáhl širák hlouběji do očí a podivil se až mu vousky poskočili. Tady něco nehraje. Plížil se k nim a když nastala pravá chvíle, skočil mezi ně s taseným mečem! Rozzuřená lasice se rozmáchla masivní palicí s myšákem byl téměř konec! Jen tak tak odklonil dopad obrovské zbraně svým rapírem. A hned vyrazil výpadem proti loupežníkovi.

Na druhé straně náměstí se bili loupeživé myši se Zoraxovými žoldáky. Maršál osobně skolil jednoho z loupežníků a stejnětak Ziggy. Zákop se mohutným mečem oháněl v širokých obloucích! To největší překvapení však čekalo Jehoše. Ustrašený panoš s bílou srstí a pytlem přes rameno se choulil trochu stranou bojiště, když na něho zpoza rohu vyskočil lasičák! Dvěma noži výhružně cinkal o sebe a hned na malou myš vyjel. Jehoš jen o chloupek na hlavě uhnul dlouhému noži co nad ním zasvištěl a skoro instinktivně bodnul před sebe. Lasičák zaječel a znovu sekl oběma noži! Jehoš se sehnul a ostří nože rozřízlo pytel, co měl na zádech. Plný odhodlání se panoš vymrštil a vší silou bodl do lasice před sebou. Lupič se bolestně skácel.

Po několika dalších výměnách bylo po boji. Obě strany byly značně pomlácené a byl čas vyklidit pole. Lupiči uprchli jen s částí kořisti. Zbytek po nich zůstal ležet na ulicích. Zorax se pousmál. Když to leží na ulici, můžu si to vzít. On to z těch domů neukradl, ne?

-Jiron