Burrows and Badgers Kampaň Doxfordské Dědictví: Další střet s Ježibabou

             Konečně! Konečně se věci začali obracet k lepšímu. Zorax ve své laboratoři míchal další léčivé lektvary pro své bojovníky a bezděčně se usmíval. Roquefort se připojil k jeho družině a žoldnéři se střídali na cvičišti. Peněz už bylo tak akorát. Nebyla nouze ale vyskakovat si přesto nemohl. Syndikát Smaragdové Zmije mohl dále pokračovat ve svém plánu na ovládnutí Doxfordu a jeho okolí.

„Popláááááách!“ ozvalo se z perimetru. Byla to Furketa, která držela hlídku. Její ostrý fretčí zrak byl nedocenitelný. Tedy v těch pár hodinách dne, kdy nespala. Zorax se vyplazil z laboratoře a před domem už se srocovali myši. Roquefort, Maršál a Jehoš vyhlíželi co se děje. Před nimi se vyhrabal Zákop. Krtek se pohyboval výrazně rychleji pod zemí než na povrchu a tak byl dobrým spěšným poslem. Navíc v posledních dnech znovu nabíral sílu. „Furketa zahlédla nepřítele. Zatáhlo se a hřmí. Ježci jdou po nás!“

„Marššššššále?“ zeptal se Zorax velitele žoldáků na vhodný taktický postup. Myšák se zamyslel a houpavou, kulhavou chůzí vyrazil dopředu. „Vyrazíme proti nim. Rozdělíme se do dvojic. Jehoš bude bránit tábor kdyby tu měli v okolí špehy. Furketa nás bude krýt palbou.“ Načež vytvořil dvojici se Zákopem a vydali se po pravém křídle vstříc nepříteli. Ziggy už se chystala vyrazit s Roquefortem nalevo ale Zorax ji zastavil. „Mussssíšššš krýt ússssstupovou cessssstu. Mají přeci ssssssovu.“ Ziggy přikývla a držela se zpátky. Byla jediná komu Zorax bezmezně věřil. Kdyby se sova dostala do týla žoldáků, povraždila by je jednoho po druhém.

Jenže sova jménem Savonna podpořila útok ježčí válečnice na pravém křídle, kde se střetla se Zákopem a Maršálem. Oba žoldnéři zde vedli tuhý boj proti dvěma těžkooděným válečnicím. Furketa mezitím zaujala pozici na balkóně polorozbořené věže a kryla bojovníky palbou. Netrvalo dlouho a zmerčila Ježibabu. Jen špička hole a hlava jí trčela nad nízkou zídkou. Furketa sledovala jak ježčí čarodějka zaklíná. „No ták, vystrč ještě bodlinu“ zašeptala fretka mezi zuby. A opravdu, Ježibaba se mírně napřímila aby dokončila kouzlo, jež mělo povolat hromy a blesky na Zoraxovu tlupu a PRÁSK! Furketa stiskla spoušť a olověná kule srazila čarodějku k zemi.

Na Zoraxově levém křídle ale jiná fretka vystartovala do útoku. Byla to Scarlet OuHrana. Rozeběhla se a s tasenými noži se vrhla na hromadu suti, kterou právě prohledával Hrabě de Roquefort, ve snaze se alespoň trochu obohatit. Roquefort tasil meč a ještě než fretka mohla zaútočit, okázale ji pozdravil a zaujal šermířský postoj na vrcholku trosek kamenné stěny.  „En Garde!“ zvolal myšák. Scarlet byla zdatná bojovnice a s noži se naučila v norách svého domova. Bylo to drsné místo, kde jen ti nejlepší přežijí. Vyrazila s prudkostí sobě vlastní a pomocí složitých vazeb a přenosů se pokoušela zkrátit dosah myšákova rapíru. Ačkoli její paže byly delší, Roquefort skvěle držel menzuru. Po několika výměnách, kdy si oba šermíři jen vyměňovali finesy se Ziggy rozhodla myšáka podpořit. Těžkooděná zmijí válečnice vyrazila k hroudě trosek Scarlet věděla, že tenhle boj už nevyhraje. Pod krycí palbou Střelky – ježčí lučištnice, ustoupila a přenechala tak své pravé křídlo Syndikátu.

Na levém křídle zatím Savonna a Jana Žižková z Krocnova, přezdívaná též Jabkožroutka, vedla urputný boj s Maršálem a Zákopem. Oba žoldáci se mocně oháněly meči ale proti mocným pařátům sovy pálené neměli šanci. „Na ptáky sme krátký!“ zavelel Maršál a zahájil spořádaný ústup.

Obě strany utrpěly nemalé škody a zdálo se, že se obě bojující družiny začaly stahovat naráz. Nikdo nechtěl další zranění a ztráty. Ježci chtěli zachránit raněnou Ježibabu a Zorax byl rád, že se mu povedlo vyhnout osobnímu střetu se Savonnou. Všeobecné vyklízení bojiště narušila jen Střelka. Ježkyně svým lukem kryla ústup svých spolubojovníků, když spatřila ustupující Furketu. Ta seskočila z balkónu a spěchala zpět do tábora. Střelka založila šíp, napnula tětivu a zkusmo vypálila fretce do zad. Šíp letěl vysokým obloukem a jeho dopad přišpendlil fretku k zemi.

Do tábora nakonec dorazili všichni. Jehoš napatě očekával svého hraběte a viditelně si oddechl, když jeho pán přišel v pořádku. „Pomoz raněným, mladíku“ rozkázal Roquefort a ten se ihned dal do práce. Spolu s Maršálem a Zákopem se chopili obvazů a šití, zatímco Zorax připravoval v alchymistické laboratoři léčivé lektvary. Všichni nakonec vyvázi bez vážných zranění. Podařilo se najít i pár ceností, které Hams Olo určitě zpeněží.

-Jiron