Ruská armáda 1812-1814 - Předmluva

Většina pravidel je zaujatá proti jiným, než britským a francouzským armádám

                                                                                    Dr. Stephen Summerfield

Ruského vojáka nestačí zastřelit, musíte do něj strčit, aby padnul. 

Gardový kapitán Coignet

PŘEDMLUVA OD PROFESORA LIEVENA

Na začátek citujme z knihy profesora Dominica Lievena: „Není divu, že události z let 1812-14 jsou v britských, francouzských a amerických knihách obvykle zkresleny. Populární díla o napoleonské éře se nutně řídí poměrně ustáleným schématem. Například v Británii sténají knižní regály pod tíhou děl o Nelsonovi a Trafalgaru nebo Wellingtonovi a Waterloo. Jsou to hrdinská vyprávění a ikony britské národní identity. Napoleon a jeho armáda si rovněž zachovali své kouzlo pro anglicky i francouzsky mluvící veřejnost. V každém případě nelze od většiny autorů očekávat, že budou číst v mnoha jazycích nebo nahlížet do archivů v řadě zemí. Očekávají, že budou čerpat informace z výzkumů odborníků. Co se týče role Ruska při porážce Napoleona, tyto výzkumy a tito specialisté neexistují... ... zdálo se, že nemá smysl namáhat se s učením ruštiny a shánět informace mimo archivy, abychom mohli studovat armádu, která byla ještě jednoznačně starověká. Výsledkem je, že ruská strana příběhu je ignorována nebo dezinterpretována a historici se na Rusko dívají převážně prizmatem francouzsky nebo německy psaných pramenů.“

ÚVOD

K ruské armádě jsem se dostal náhodou. Když jsme vybírali armády, zbyla na mě po jakési hráčské úmluvě. Bylo jasné, že Jindra mluvící francouzsky a provozující francouzské bojové umění Canne de Combat (Canne Defense, nebo chcete li také savate et bâton defense) bere žabožrouty. Filip zase vybral Rakušany a já se Rusům nebránil. A taky umím trochu rusky. A bylo to před Ukrajinou. Navíc, kdo by chtěl Angličany, že? Jenže stejný problém popisovaný profesorem Lievenem byl zdrojem opravdu nepříjemné frustrace, když jsem hledal podklady. Pokud jsem chtěl více, než povrchní a často špatné informace (jak jsem později zjistil), musel jsem hlouběji. A tak jsem se pustil do čtení, prohledávání anglického a ruského internetu abych se dostal je zdrojům. A když už ty zdroje mám, tak proč se o ně nepodělit. 

Právě práce prof. Lievena Russia Against Napoleon The True Story of the Campaign of War and Peace mi velmi pomohla v uchopení armády, na kterou jsem se díval oním výše zmiňovaným zabarvením, ale samozřejmě legendy a polopravdy si žijou vlastní život i na tom našem malém písečku. Mimochodem profesorův prapředek, generál Christoph Heinrich von Lieven (Christofor Andrejevič Lieven) a další jeho příbuzní občas vykouknou ze stránky citované knihy. 

Většina textů vychází z nerusky psaných memoárů Rusů německého pobaltského etnika, francouzských emigrantů, a pak samozřejmě z prvotních pramenů aliančních partnerů. Ani jedno není nezaujaté čtivo. Všechny memoáry jsou hodně jájínkovské. S nadsázkou - Francouzi se snaží házet prohru na počasí, kozáky a počasí. Angličané papouškují Francouze, Němci nemůžou překousnout, že je osvobodili Rusové a potřebují hrdiny, co odčiní Jenu. První vzpomínky Rakušanů vycházejí během 1. Světové války… (jen pro úplnost, ty ruské jsou zase plné dokonalosti carské armády a Jeho veličenstva). Jen minimum autorů – Christopher Duffy například – měli přístup k sovětským archívům a ještě si poradili s ruštinou.  

Až opravdu současné práce pracují s ruskými archívy /Mikaberidze, Lieven, Leggiere, Fuller/. Zásadní zásluha Alexandra prvního o stabilitu a mír v Evropě, se tak nějak přechází, stejně jako činy ruské armády, která krvácela nejen pro mocenské potřeby svého panovníka, ale samotní vojáci z přesvědčení nejen „Za boha, cara a vlast“, ale i za mír v Evropě.

Tento článek není žádná historická exkurz, nebo rozvleklé pojednání o výkonech ruských důstojníků a kvalitě ruské muškety. Je to spíše rada dalším kolegům, kteří si ruskou armádu vybrali, jakých chyb se vyhnout a z jakých materiálů čerpat. Zároveň se pokusím představit, že ruská armáda, nebyla jen banda nemytých barbarů a ochlastů z východu co serou do díže, tedy to co nám ruská armáda dnes (psáno v červnu 2022) ukazuje na Ukrajině. Na začátku je třeba říct, že nejsem historik, neberte tento článek jako to nejpodrobnější, nejpřesnější a neomylné tvrzení. 

Alexander Jurjevič Averyanov: Ataka Moskovskov Polka

NÁHLED NA RUSKOU ARMÁDU

Chcete-li hrát Ruskou armádu, musíte se připravit na to, že především autoři pravidel pracují dost často s očekáváním hráčů a ne realitou. A tak hrát Rusko často připomíná hraní her Games Workshop s nestarším kodexem (zdravíme Astra Militarum, psáno v červnu 2022) Legendy a pohádky o ruské armádě jsou tak zažité, jak v kontextu pravidel, tak i v kontextu historických reálií, že jejich rozbití je běh na dlouhou trať. Spíš maratonskou, ale postupně se to daří napravovat. Nedostatek původních pramenů v jiných jazycích a francouzské a německé chvástání je jednoduše přeneseno do pravidel, která navíc jaksi aplikují franko-anglické bojiště na všechny napoleonské armády, války a tažení a jen nepatrně reflektují jiné taktiky a postupy. A často neřeší, jestli je rok 1799, nebo 1814. Válčení se za těch 15 let opravdu změnilo. 

Ale pozor, pokud narazíte i na původní ruské texty narazíte na pohádky. Počínaje Vojnou a mír a vzpomínkami jakéhokoliv jednoho ruského důstojníka konče, a to včetně poměrně přesného Michajlovski-Danileveského. Ostatně, k pohádkám se třeba někdy vrátím

Jaká tedy byla Ruská armáda, která měla čelit spojenecké Grande Armée, a která v dva roky dlouhém tažení došla od Němenu k Moskvě a zpět. A pak pronásledovala Napoleona, dokud se vítězně neprošla po Elisejských polích. 

Z hlediska nejen wargamingu se jedná o armádu postavenou kolem zkušeného jádra poddůstojníků a zkušených důstojníků. Armáda nedávno reorganizována do vševojskových sborů francouzského vzoru, přetvořena k modernímu vedení války, poučená z bojišť v Itálii, Rakousku, Prusku a Švédsku. Armáda vybavena kvalitními palnými a dělostřeleckými zbraněmi.  Se stále nedostatečným, ale mnohem lepším a neuspěchaným výcvikem, podle zcela nového předpisu z roku 1811. 

Ruský voják pocházel z řad nevolníků. Trpěl nedostatkem představivosti, vzniklým nedostatečným vzděláním a po generace vštěpované poslušnosti. Týdny trvalo, než se dostal do depotu svého regimentu a po další týdny od ukončení výcviku putoval ke svému praporu, který až do smrti nejspíš neopustil. Šest důstojnických škol produkovalo spousty důstojníků, ovšem s nevalnou kvalitou vzdělání s velmi specifickým vnímání iniciativy, nicméně alespoň především dělostřelectvo si zakládalo na schopnějších důstojnících. Přesto pouze 2,9% vyšších důstojníků studovalo vojenské vědy. 

Ruská armáda ale také znamená přebujelý protekcionismus, nepotismus, frakce až sekty, intriky mezi důstojníky a štábní službu v plenkách. Díky tomu dostáváme specifické velitele ve vysokých funkcích proměnlivé kvality. Pravda, zrno bylo během tažení důkladně odděleno od plev, ale i tak je číst ruské vzpomínky fakt parádní ukázka toho jak nemá fungovat důstojnický sbor.

Nicméně díky ztrátám vidíme raketový vzestup mladých, ale schopných důstojníků se správnými konexemi Děbič, Toll, Kutajsov, Černyšjov nebo Evžen Würtemberský. 

A pak je tu ruské pojetí vojenské cti, asi nejlépe definované Ostermanem-Tolstým větou: „Nic nedělej, stůj a umři“ v bitvě u Ostrovna. 

Stejně jako v jakékoliv armádě máme dobré a schopné důstojníky, dobré a špatné jednotky a dobrá a špatná rozhodnutí. Na stůl tedy nedostáváte bandu smrdutých, zarostlých tupců, s neschopným velením, který si plete pušku s pýkou, ale obrovskou, rozmanitou a moderní armádu. Na bojišti stejně výkonnou, nebo špatnou jako jakoukoliv jinou.  Následující články shrnují co jsem byl schopen o ruské armádě nasbírat za tu krátkou dobu, ve které se v Napoleonice pohybuju.

DOPORUČENÁ LITERATURA

Knihy dostupné česky

Pavel B. Elbl: Geenrál Bagration

Naděžda Durova: Slečna kavaleristka

Děnis Vasiljevič Davydov: Osudový rok

kolektiv autorů: Třetí koaliční válka 1805: její kořeny – její pozadí

Philip Haythornthwaithe: Ruská armáda za Napoleonských válek 1799-1814

Michajlovskij-Danilevskij, Alexandr Ivanovič: Bitva u Slavkova 1805. První bitva cara Alexandra s Napoleonem

Jiří Kovařík: Napoleon v Rusku 1. a 2. díl

Doporučené knihy v angličtině

kolektiv autorů: Russian Infantry Training Manual 1811 translated by Darrin Boland

Alexander and Jurij Žmodikovovi: Tactics of the Russian Army During Napoleonic Wars Part 1 a2; 

Dominik Lieven: Russia Against Napoleon The True Story of the Campaign of War and Peace 

Christopher Duffy: Russia's Military Way to the West

Alexander Mikaberidze: The Russian officer corps in the revolutionary and Napoleonic wars, 1792-1815

William C Fuller: Strategy and Power in Russia 1600-1914

John LH Keep: Soldiers of the Tsar: Army and Society in Russia 1462-1874

Alexander Mikaberidze: Russian eyewitness accounts of the campaign of 1812

Alexander Mikaberidze: Russian eyewitness accounts of the campaign of 1807

Kolektiv: Russia and the Napoleonic Wars

Doporučené knihy v ruštině

Vojskoj ustav o pechotnoj službě – část I. O stroevoj službě; 1811

Čertež vojenych pěchotnych evoljucij – 1826

Sergey Popov: Armejskaja i garnizonnaya pechota Alexandra pervovo - Polkovye uniformy; 

Uljanov - 1812 Russkaya pehota v boyu

Uljanov – Regularnaya pehota 1801-1855

Smirnov – Arakcheyevska Artileria

Bezotosnyj - Rossija v Napoleonskych vonach

DOPORUČENÉ ODKAZY

http://www.napolun.com/mirror/napoleonistyka.atspace.com/index.html - jeden z Mirrorů asi nejlepšího webového napoleonského serveru – obsah mirorů se drobně odlišuje

http://napoleonistyka.atspace.com/index.html - jeden z Mirrorů asi nejlepšího webového napoleonského serveru – obsah mirorů se drobně odlišuje

http://www.napoleon-series.org/ - další server zaměřený na Napoleonské války

http://www.marksrussianmilitaryhistory.info/#Viskovatov – hrubý text přeložených prací Alexandra Vasiljeviče  Viskovatova

http://www.vexillographia.ru/russia/index.htm - o ruských vlajkách

http://www.museum.ru/1812/Persons/index.html - Ruský server většinou specializovaný na Vlasteneckou válku 1812, nicméně třeba Slovník generálů, či Slovník velitelů pluků zabírá celou jejich historii

Server The Miniatures Page. Zadejte do Google TMP+heslo (Například TMP+Napoleonic Russian Artillery) a vyběhne vám spousta témat. Důležitá jsou ty, které komentuje někdo ze známých historiků (Zhmodikov, Summerfield), případně ta komentovaná ruskými historiky, dokud byli online.