Pózy modelů z Napoleonských válek
 |
| Velitelská skupina 1. praporu Něvského pěšího pluku |
Začněme u pseudohistorického důvodu. Napoleonský voják v této pozici, tedy s puškou přes rameno strávil naprostou většinu času na bojišti a na pochodu. Samozřejmě kromě mimořádně krátkého a mimořádně vzácného boje na bodáky a nebo v případě kdy byl rozvinut do bitevní sestavy a působil palbou proti nepříteli.
Dokonce ani při bodákovém útoku nešli vojáci vždy s bodákem vytrčeným vpřed jak při Paradu Pabědy na Rudém náměstí v roce 1945.
Proč? Bezpečnostní protokoly. Pravděpodobnost, že někoho napíchnete je obrovská. A pokud máte nabito mířit na záda kamaráda před vámi dává smysl jen když vám spí s vaší krásnou ženou, nebo je to podůstojník kterého nesnášíte. Ano, je možné, že někteří důstojníci zakazovali při útoku nabíjet, ale moc bych tomu nevěřil. Taky nezapomeňte, že kromě divnejch Britů se útok na bodáky, který ale nemusel dojít k boji na bodáky, vetšinou vedl v omezené šíři čela batalionu v koloně.
Ani z hlediska stvárnění battalionu nedávají nějaké fancy rozpohybované pózy smysl. Bavíme-li se o regimentovkách. Vezmete li, že standardně 6 modelů symbolizuje čelo batalionu v koloně a chcete mít v batalionu velitele, vlajku a bubeníka, kolik vám vyjde modelů na bajonet charge?
Druhá věc (hráči skavenů tuší kam mířím) vojáci v Napoleonském batalionu měli osobní prostor od 19 k 28 osmi palcům (možná i méně nebo více, na tahle numera si ale vzpomínám). To je cca 50-70cm životního prostoru ve kterých musíte stát, mířit, nabíjet, pochodovat, střílet a umřít. A proto se používají bejsky s 20x20mm na model. Což nedává moc prostoru na nějaké dynamické pózy.
Samozřejmě můžete znázornit rozestupy mezi rotami, které se svíraly a rozvítali podle potřeby a tak tam ty kluky s bajonety narvat. Koneckonců jak ve zmiňované přehlídce, tak v Bondarčukově Vojně a míru to vypadá cool. Přiznám se, že mám takto hotový prapor Pavlovských granátníků, právě pro ten kůůl efekt.
Nicméně existujou pózy s puškami před tělem, ale bajonetem k nebesům (high porte). Pokud je prapor rozvinutý do bitevní sestavy v řadě, pak to vypadá jakoby právě dostal rozkaz k útoku, což není příliš rušivé.
 |
| 1. batalion, 23. myslivecký pluk, 3. brigáda, 5. divize, 1. sbor. Sebež 1812. Foto já. Vidíte mix různých póz. Jednotka pak nevypadá na stole homogeně |
Druhá varianta je střelecký boj. Vojáci v uzavřené formaci nestříleli na cíl, ale na masu - proto je jejich pozice značně nestabilní, aspoň z moderního pohledu (ona ta kauzalita je spíše obrácena, ale rozumíme si). Jenže pokud máte modely v koloně, tak ať děláte co děláte zadní řada jsou asi rudí komisaři motivující soudruhy k lepším výkonům. Vyřešit se to dá modely přebíjejícími, nebo nějak čekajícími. Ale je třeba si to srovnat s historickým autistou ve vás. Vedla armáda volnou palbu, nebo třeba střelbu salvou po četách a divizionech.
Pak to sice v koloně vypadá lépe (mám tak moje Cacciatore dela Guardia Real).
Celé je to v konečném důsledku o vás o vašem vnímání období a jeho znázornění ve 28mm (u 6mm to řešit nemusíte).
 |
| Pozice vojáků v trojřadu při přímé a šikmé palbě. Předpis 1811 |
Čím víc ale Napoleoniku hraju, tím více se přikláním k názoru že multibase, nebo aspoň treye a "na rámě zbraň" je vlastně velmi funkční řešení problému se stovkami pěšáků nastupujících na bojiště.
Samozřejmě, jakmile hrajete skirmishovky, nebo nasazujete rozptýlené harcovníky, chce to pár hezky se hejbajících modelů. A pak už to chce nějaké to hledání. Calpe, Victrix, Perry i Frontrank mají spousty možností - aspoň pro Brity a Francouze. U ostatních armád už to tak jasný není.
Komentáře
Okomentovat