Pathfinder - úvod do kampaňe "Scepter of Aroden"

Tomasz Chistowski pro Paizo

Prudké lijáky skrápěly ulice města už více jak týden. Jedna strana naříkala, že jsou to Arodenovi slzy, že Bůh pláče nad osudem Cheliaxu, zatímco druhá strana se těšila z Velké očistě, kterou Asmodeus vyplavuje špínu z Arodenových chlévů.  

Skomírající lampa osvětlovala noční ulici, které měla lepší časy dávno za sebou. Štít pobořeného arodenitského kostela jakoby prstem ukazoval na skupinu pěti osob kráčející středem ulice.  

Muž v čele má do čela hluboko vražený třírohý klobouk, ze kterého stékají provazce vody na její těžký kožený plášť. Jen oči zablesknou zpod stínu těžce zkoušeného tříroháku, protože límec kabátu má muž vyhrnutý vysoko. Přes rameno má v ledabylé poloze přehozený těžký obouruční palcát. Pět listů palcátu a pěticípá hvězda jindy zakrytá klopou kabátu varuje všechny obyvatele v okolí, že je třeba zmizet. Šedé existence i obyvatelé z okolí jak krysy opouštějí čtvrť, ve které se právě pohybuje inkvizitor Asmodeův.

Inkvizitor se svým doprovodem jde středem ulice, jako kdyby mu město patřilo. A ono mu patří. Svým způsobem, protože imperiální vyšetřovatel je z rodu Thrunů. Pravda nárok na trůn má asi jako šedesátý v pořadí, ale jméno nadvakrát prokletého vládnoucího rodu otevírá všechny dveře. Když ne v úctě, tak v bázni a když ne ochotně, tak násilím.

Inkvizotor právě míří ke dveřím, které jsou zavřené. Tříposchoďový dům se slunečními hodinami na fasádě jakoby se nakláněl nad malé náměstí. Měsíc vyšetřování bombových útoků na městské úřady v centru města přivedl inkvizitora právě k tomuto domu. Z pod střechy kdysi útulné kavárny se odlepil černý stín a míří k inkvizitorovi. Nic nedbá deště, do kterého na rozdíl od vyšetřovatelovy suity není vhodně oblečen.

„Milorde,“ mírně se ukloní. „Muži jsou připraveny u všech východů u náměstí. Domy v sousedství jsou evakuovány a obsazeny, dům nemá vnitřní dvůr a stěny přilehlých domů jsou zkontrolovány“.

„Děkuji vám poručíku, Asmodeus nám přeje. Dům je náš, vy hlídejte, aby nikdo nemohl utéct. Řekněte mi poručíku, bylo to tady?“

Poručík ví, o čem inkvizitor mluví. Chodbovky se šíří. Tedy kromě úřadu paraliktora, ale Inkvizitor zde nehledá jen teroristy. „Ano. Milorde“, přikývne poručík.

Asmodeán kývnutím ruky důstojníka městské hlídky propustí, což je signál pro jeho sehraný tým, aby se připravili na útok na dům.

Dáma v dlouhém plášti si připravuje váček s komponenty, její oči v nočním šeru žhnou, své okolí vnímá jen v bílé a černé, ale to jí stačí. Kontroluje bandalír na hůlky a protahuje si prsty. Před ní se postaví voják a kryje jí svým štítem

Pekelná rytířka se protáhne, uvolní palcát od pasu a překontroluje závěs štítu. Pohybem ramen zkontroluje, zda jí její nově vydobytá plátová zbroj sedí. Když je vše v pořádku vyšle krátkou motlitbu ke Knížeti temnot.

Pátá postava zmizí v stínech…

Inkvizitor kráčí ke dveřím domu…

Tomasz Chistowski pro Paizo

***

Šerá předsíň domu, dveře jsou zavřeny na zámek a na závoru. Bubnující voda na střešní tašky a zurčení vody v okapech. Světla za okenicemi. Nervózní oddychování. Je to konec? Bude to končit takto?