Kampaň 1812 – Úvodník
 |
| maršál Charles-Nicolas Oudinot, vévoda z Reggia |
Vaším cílem je zajistit přemostění Dviny kde vybudujete silné předmostí. Musíte postupovat proti Wittgensteinovi a udržet ho dále od řeky. Musíte navázat kontakt s Vévodou z Tarenta, který je povinován zajištěním přemostění mezi Dünaburgem a Jakobstadtem. A konečně je třeba navázat kontakt s Námi po Vaší pravici a chránit levý bok Velké armády, tak abyste nás mohl podporovat, pokud bude nutné. Pokud to situace povolí, umístěte své velení do Polocku, odtud pak veďte své výpady. Silná demonstrace proti Sebeži může donutit Wittgensteina opustit Drisu a Druju.
23. července, rozkazy Napoleona
I. maršálu Oudinotovi, vévodovi z Reggia
 |
| generálmajor hrabě Ludwig Adolph Peter zu Sayn-Wittgenstein-Berleburg |
Vaše Excellence je nyní oddělena od hlavní armády a náš milostivý vladař Vám svěřuje s nejvyšší důvěrou ochranu té části naší vlasti, kde operujete a kde postupujte dle Vašeho uvážení. Vaší základnou musí být Sebež, Pskov a Novgorod. Musíte uvázat nepřítele, který je Vám postaven a pokud to bude možné porazit ho. Zároveň musíte ochránit Rigu před obléháním.
19. července, dopis Michaial Bogdanoviče Barclaye de Tolly Peteru Wittgensteinovi
 |
| Pohyby vojsk mezi 28-30.srpnem vedoucí k bitvě u Kljastic Zdroj: Legrand, Thierry: 1812. Russian Campaign on the Left Wing of the Grande Armée |
Strategická situace
Příběh naší kampaně začíná až více než měsíc po začátku invaze. Napoleonova touha po rychlé rozhodné bitvě se nenaplnila. Plán císaře vší Rusy, který schválil a vypracoval s ministrem války Barcleyem de Tolly, nesl své ovoce. A když selhal plán, nastoupilo štěstí. Obrovské bouře na konci června, zastavily postup Grande Armee včetně jejího průzkumu. Tzv. Phullův plán, pravděpodobně použitý Alexandrem jako zástěrka skutečného plánu ústupu do vnitra Rusy zanechal opevněný tábor u Drisy opuštěný a vybrakovaný. Ruská armáda ustoupila včas směrem na Polock a Vitěbsk. Napoleon je jim v patách. Potřebuje ale chránit svá křídla. Levé kryje maršál Oudinot se svým II. Sborem. Má operovat v prostoru mezi maršálem MacDonaldem, který postupuje směrem na Rigu. Pravé křídlo kryje generál Schwarzenberg a generál Raynier. Mezi nimi operuje maršál Viktor.
Jak rozkazy napověděly, Oudinot je pověřený zabráním města Polock a zároveň vázáním I. ruského sboru generála Wittgensteina, dále je pověřen chránit levé křídlo a pokud to situace dovolí tlačit co nejostřeji proti Petrohradu. Oudinot má obrovskou převahu. Wittgenstein má svatou povinnost zabránit postupu na prvosídelní hlavní město.
Město Polock, se postupně ukazuje
jako místo strategické důležitost. Křižovatka cest chránící přístup směrem na
Vitěbsk a Smolenskou silnici s pevným mostem přes Západní Dvinu.
Právě tady, 27. července L.P 1812,
začíná naše kampaň. Předvoj Oudinotova sboru tvořený 6. divizí Lagrande překročil
v Polocku Dvinu a zabral město. Oudinot má novější rozkazy, má obsadit
Polock a vést silný výpad na Petrohrad. Přitom netuší, kde Wittgenstein je,
protože lehké jízdní jednotky jsou přetížené a nezkušené.
Wittgenstein je severovýchodně od něj, mezi ním a MacDonaldem. K Oudinotově smůle se Wittgenstein rozhodne proti němu zaútočit. Pokud bude Oudinot postupovat směrem na sever, vpadne mu do boku. K boji se v táboře u Rosice chystá 23000 poddaných ruského cara. I. (Samostatnému) sboru velí generálmajor hrabě Ludwig Adolph Peter zu Sayn-Wittgenstein-Berleburg (Petr Kristiánovič Wittgenstein). Proti němu stojí 31000 vojáků Grande Armee, kterým velí maršál císařství Nicolas Charles Marie Oudinot, Vévoda z Reggia.
 |
| Bitva u Kljastic |
Jak to bylo doopravdy
Od tohoto okamžiku samozřejmě
budeme hrát tzv. „What if“ hru a to až do zničení jedné nebo druhé armády, nebo
obsazení všech strategických bodů. Nicméně jak to bylo doopravdy? Už postup na
Polock je součástí Oudinotovi strategie bezpečného postupu proti Petrohradu.
Zároveň Oudinot ví, že to bude znamenat střet s Wittgensteinem. Koncem
července obě znepřátelené armády vědí jedna o druhé, ale neví, kde jsou, to
vede k celé řadě střetů průzkumných jednotek. Wittgenstein zjistí, že
Oudinot pochoduje na sever směrem na Sebež a přestože ve stejný den dostane
informace o tažení MacDonalda proti Rize, vyrazí zúčtovat s Oudinotem.
Anglofrancké mapy uvádí jako výchozí bod Wittgensteinova hlavního vojska město
Ratitzy, což bych typoval na Běloruskou Rosicu (Rositsa). Oudinot pochoduje víceméně
po současné silnici P46 směrem na Sebež, zatímco Wittgenstein přichází z boku
po současné silnici číslo P132 +/- (zdroj Google Maps). 30. července dojde ke střetnému boji u vsí
Jakubovo a Kljasticy v dvoudenní bitvě, ve které Rusové Oudinota porazí. Nicméně jejich předvoj pod vedením generála Kulněva pronásledující Francouze neuposlechne
rozkaz a nezastaví se na pravém břehu řeky Drisy (anglický zdroj udává levý
břeh řeky, ale Drisa se ve Verchňadzvinsku vlévá do Daugavy, čili pokud Kulněv
postupuje od Kliastitsy na Jih k Sokolščině pak je na pravém břehu).
Překročí Drisu pod Sokolščinou a u Bojarščiny je zaskočen, chycen do pasti a jeho
předvoj je zničen. Generál Kulněv umírá. Aby to nebylo málo, Oudinot udělá stejnou
chybu jako Kulněv a posílá divizi Verdier proti Rusům zpět na sever za Drisu, kde
se střetne s celou ruskou hlavní armádou. Přesto se mu povede ustoupit.
Spojí se s hlavním vojem a společně ustupují až k Polocku.
Wittgenstein zastavil Oudinotův
postup za celkových ztrát okolo 5000 mužů (zabitých, zraněných, zajatých) z jeho
původního stavu 21500 mužů účastnících se bitvy. Vévoda z Reggia odepsal
skoro stejné ztráty. Zatímco Wittgenstein ale nedostane už téměř žádné posily,
St.Cyr přivede Oudinotovi celý VI. Bavorský sbor. Oudinot poté provede ještě
jeden pokus o postup na Petrohrad, 10. srpna se střetnou předvoje obou armád ve
vsi Kochanoviči a o den později dochází ke střetu u Svolna. Příliš opatrný
vévoda z Reggia se rozhodne stáhnout do Polocku, čímž přenechává
iniciativu Rusům. Hned jak se Wittgenstein po zranění u Bojaršiny vrátí k vojsku,
rozhodne se táhnout na Polock. Důvodů má několik, i přes relativní oslabení
jeho vojska mu nemohly uniknout problémy se zásobováním spojenců. Navíc potřebuje
Oudinota uvázat k Polocku. Po poledni 14.8.1812 vytáhl Wittgenstein směrem
na Polock. Velmi odvážné rozhodnutí, neboť Wittgenstein měl cca 22000 můžů
zatímco franko-bavorští spojenci okolo 33000mužů. Dvoudenní bitva u Polocku se
velmi špatně hodnotí, ano Rusové měli větší ztráty (asi 7000 proti 5000
spojenců vyřazených z boje) a dosáhli toho, že se franko-bavoři až do
ústupu od Moskvy z Polocku nehnou. Takže ač jsou Rusové odražení,
strategického cíle dosáhnou. Navíc (pro Rusy asi bohužel) maršál Oudinot
17.srpna po zranění složil funkci ve prospěch St.Cyra, který stabilizoval
bojiště a dokázal Wittgensteina 18.srpna odrazit.
Jak jsem řekl, až do konce října
se armády nachází v patové situaci, která ale nehraje do not
spojencům s jejich problematickým zásobováním a získáváním posil. Když 18. října
napadne Wittgenstein Polock podruhé, franko-bavoři už nemají dost sil Rusy zadržet a
dávají se na ústup, který stejně jako pro celou Grande Armee de fakto skončí na
březích Bereziny. A kdybychom chtěli být úplně přesní, tak ústup skončí
31.března 1814 v Paříži.
 |
| Vitěbská oblast 1820 |
Rejstřík
Problém s anglickým překladem francouzského textu původních rusko-polsko-německých názvů nastává téměř všude v Legrandově textu. Bojiště se rozkládá na území, které patřilo Ordenstadtu a Prusku, také Polsku a pak Rusku a poté Sovětskému svazu. V současné době se nachází na území hlavně Běloruska a Lotyšska a částečně na území Ruské Federace. Víceméně se snažím buď o fonetickou transkripci původního jména té doby a tam kde existují české názvy, používám známé české názvy. Doufám že jednotně.
Dougava – Západní Dvina - řeka
Drisa – na mysli je vojenský tábor u města Drisa
(Drissa) v Bělorusku, nyní Verchňadzvinsk
Drisa – řeka vlévající se v Drise (Verchňadzvinsk ) do
Dougavy
Druja - Drouia – Друя
– město v Bělorusko na řece Dougavě
Dünaburg – nynější Daugavpils v Lotyšsku
Dwina – Severní Dvina – řeka, někdy se ale také používá i
pro Západní dvinu
Golovchitsy – Галоўчыцы – Galovčicy – ves v Bělorusku
Jakobstadt – Jakubow – Jēkabpils – č. Jakubovo - město v Lotyšsku
Kliastirzy – Klyastitsy – Клясціцы – č. Kljastice - ves v
Bělorusko
Kokhanovichi – Коханавічы – Kochanoviči – ves v Bělorusku
Oboïartschina – č. Bojarščina – ves v Bělorusku
Polock – Polotsk – По́лоцк - město v Bělorusku na
Západní Dvině (Dougavě)
Ratitzy – Rosica – Росица – ves v Bělorusku
Sebež – Sebej – Себеж – město v Pskovské oblasti
Ruské federace
Siwochina – Sivočina – ves s mostem a brodem přes
Drisu
Sokolichtchi - Sokolishche – Саколішча – ves v Bělorusku
tehdy asi větší usedlost
Swolno - Svel'no -
Свольно č. Svolno – ves v Bělorusku
Komentáře
Okomentovat