Jak si vybrat armádu na historický wargaming

Včera psal Dalcor o úskalích začínání s historickým wargamingem. Dnes se podíváme na to, jak si vybrat armádu, která nás bude bavit od otevření prvního balení modelů až po vítězství a porážky na bitevních polích klubů, heren nebo kuchyňských stolů.

Počáteční úvahy
Historický wargaming je ohromě rozsáhlé hobby. Když se hraje ve fiktivním světě jako v případě Warhammeru nebo mnoha fantasy prostředí, je celkem jedno kdo má jakou armádu a skoro vždy soupeře najdete. Jak zmínil v minulém článku Dalcor, je dobré mít alespoň jednoho spoluhráče nebo skupinu, ke které se přidáte než si armádu vyberete. Nebo můžete jít do rizika a udělat si armádu jakou budete chtít a doufat, že ji budete mít proti komu nasadit. Téma hledání spoluhráčů už je tedy na tomto blogu pokryto a já si jím nebudu nadále zdržovat. Stejně tak se nebudu zabývat systémem pravidel, protože historickou armádu si můžete zahrát v desítkách různých pravidel.

Dalcorovi Rusové

Období
Když už jste se rozhodli začít s historickým wargamingem, máte určitě nějakou představu o historickém období, které by vás lákalo. Možná jste si přečetli vynikající román Davida Návary Wavesbury o britském důstojníkovi a chcete si udělat rudé kabáty 18. století. Ať už chcete dělat Druhou Světovou protože se vám líbilo Zachraňte vojína Ryana nebo První Světovou kvůli Švejkovi, máte nějaké preference. Re-enactoři často rozšíří své hobby o figurky na stejné období (kde si můžou udělat figurku sami sebe, svůj regiment a v něm všechny své kamarády). Dost často je ta volba období nějaká dávno zakořeněná vzpomínka na dějepis základní školy.

Ať už si ale vyberete jakékoli období a máte dojem, že o něm víte všechno, dozvíte se, že víte pořád málo. V tuhle chvíli je čas pustit se do studia období. A to nejen uniforem a výzbroje ale i všeobecných reálií té doby. Vědět něco málo o politice, sociálních strukturách a antropologii té doby je velkou výhodou. Já zastávám názor, že vaše armáda je jakousi formou sebevyjádření. Pokud chceme hrát za nějakou armádu, často se s ní musíme nějak ztotožnit. Proto třeba tak málo lidí hraje za Wehrmacht.

Strategie, taktika a jednotky
Pokud přicházíte z Warhammeru, může u některých her nastat menší šok. Některá pravidla totiž nemají seznamy jednotek rozdělené podle frakcí. Zejména ve středověku je toto relativně běžná praxe. Je to proto, že obě strany konfliktu jsou tvořeny lidmi se stejným nebo podobným výcvikem jednotek. Vesničan s kopím a štítem prostě bojuje stejně ať už je Francouz, Němec, Angličan nebo Čech.

Tady vstupuje do hry ten výzkum období a výběr vaší armády by měl odpovídat vašemu hernímu stylu nebo aspoň tomu co byste chtěli hrát. Pokud chcete hrát Stoletou Válku a klást důraz na Bitvu u Kresčaku ale neradi hrajete s množstvím střelců a naopak preferujete velké silné chlapy oblečené v železe na velkých silných koních, kteří nepřátele roznesou na kopytech, asi dává smysl, že si spíš vyberete Francouze (a jejich spojence).
Podle mě nejlepší středověká hra vůbec

Když stavíte historickou armádu, měla by její nejčastější (nebo alespoň slavná) strategie odpovídat vašemu hernímu stylu a modelům, které chcete hrát. Jistě, i do Husitské armády si prosadíte elitní, špičkově vyzbrojené rytíře z významných rodů. Ti by ale neměli tvořit většinu armády. Nejen váš soupeř ale i tvůrci pravidel, ve kterých rozpis armády je, od vás jakožto husitů očekávají neurozené bojovníky s kůsami a sudlicemi, cepníky v košilích a bojové vozy. A k tomu pár urozených a dobře vyzbrojených rytířů.

Hrdinové
Velitelé vašich armád jsou vašimi zástupci na stole. Podle pravidel a období se jejich funkce ve hře liší ale tahle jim zůstává vždy. Velitelé jsou vždy nejvíc vidět, proto se je všichni snaží nabarvit co nejlépe, často jsou na tématických stojánkách jako taková mini-dioramata. Máte vždycky dvě možnosti. Můžete si vymyslet fiktivní alter-ego i s fiktivní minulostí a životním příběhem, který ho dostal do velitelské funkce právě vaší armády. Nebo si vyberete některou ze skutečných historických osobností, mnohé mají i vlastní, charakteristické modely vyráběné mnoha výrobci.

Francouzský štáb připravuje strategii před bitvou u Lipska
S veliteli a hrdiny je to v historickém wargamingu těžké. Pokud jste právě přišli z Warhammeru, může se vám zdát, že jsou historické osobnosti prostě příliš "málo zajímavé". A v tom je právě ten trik. Fiktivní postavy pro Warhammer jsou napsané tak aby se cílovým skupinám líbily. Ragnar Černá Hříva se nikdy nerozhodne objektivně špatně nebo nemorálně. V mladickém zápalu dělá jen smělé a odvážné věci. A není to chyba autora (Williama Kinga mám velmi rád). Je to o tom, že nikdy nečelil skutečným problémům protože je jen literární postava. Napsaná pro hráče Hvězdných Vlků aby se jim líbila.

Doumercova zteč u Bereziny změnila strašlivou francouzskou tragédii v o něco menší francouzskou tragédii


Historické osobnosti často dokázali něco velkého. Vedl slavný útok! Manévr, který se zapsal do dějin válečnictví! Vyhrál významný souboj nebo dobyl velké vítězství. Jenže historické osobnosti jsou taky lidé a často byli okolnostmi nebo jen vlastními charakterovými vadami dotlačeni do skutků, které prostě nelze neodsoudit. Dobrým příkladem je Francois Louis Fournier Sarlovéze. Tenhle mazák byl mojí vstupní branou abych se zakousl do Napoleonského wargamingu.

V září 1858 vyšel v magazínu Harper's magazine článek o 19 let dlouhém souboji mezi Fournierem a Dupontem. Tento článek se stal námětem pro povídku Josepha Conrada Souboj (The Duel) a ta se zase stala námětem filmu Ridleyho Scotta Soupeři (The Duellists). Často opakovaná lež stává se pravdou nehledě na skutečnost. K tomuto příběhu nikdy nedošlo a byl nejspíš vyfabulovaný v Sarlatu, Fournierově rodném městě, kde jej ověnčili nejedním legendárním skutkem.

Ale i bez toho to byl drsoň! Syn hospodského, vzdělaný v semináři. Měl talent na všechny tělesné i umělecké aktivity. Když byl nasazen ve velmi nepřátelském Španělsku a Portugalsku, zabouchal se svou suitou husarů na vrata kláštera a velmi slušně požádal o prohlídku. Daroval klášteru nemalou sumu peněz a svůj andělský, cvičený hlas připojil ke sboru jeptišek. Na odchodu řekl jen "Vidíte, že nejsme všichni špatní." Když byl po porážce u Lipska poslán do vězení v Mayence za poraženectví, byl jeho povoz napaden kozáky. Během útoku se sám zmocnil šavle a ujal se velení (byl tou dobou v hodnosti divizního generála) a osobně pomohl útok odrazit. Pak šavli odhodil, sedl si zpět na sedadlo a řekl: "Kupředu, jedeme do Mayernce".

Fournier-Sarlovéze, tak jak visí v Louveru
Jenomže on byl taky dost z*rd. Jiné slovo nelze použít. Jeho atletická postava, nezanedbatelné charisma a taky husarská uniforma ho činily velmi přitažlivým pro ženy. On však neměl problém s vdanými a říká se, že v souboji zabil přes deset manželů. V mladickém, revolučním zápalu si změnil jméno na Rezéda (druh dvoulaločné rostliny). Tehdy bylo moderní přijímat jména rostlin, nerostů a věcí ale uznejte, že je to pitomost, kterou udělá jen mladý, nerozvážný člověk. Ve Španělsku a Portugalsku byl znám jako El Demonio a ukázal se být velmi efektivní v boji s místní guerrillou. Sami si představte jak musí takový boj vypadat. Kromě toho se tam mocně obohacoval na úkor země i ostatních důstojníků (což tam dělali skoro všichni). Jednomu pobočníkovi, který mu nesl špatní zprávy uštědřil několik ran šavlí na plocho. To poraženectví po Lipsku znamenalo, že na válečné poradě řekl Císaři Napoleonovi do očí, že dělá blbost a prohraje nejen válku ale i Francii. Když se Bonaparte začal rozhánět jezdeckým bičíkem, Fournier povytasil šavli do poloviny čepele a mohli se dít věci, kdyby ho včas nezarazili.

Historické osobnosti mají tedy vždy dvě tváře a je třeba se s tím smířit. Nikdo není dokonalý.


Závěrečné úvahy
Závěrem je potřeba uvážit kdo dělá figurky, které se vám nejvíc líbí. Pokud preferujete kov nebo plast tak i to může hrát roli ve výběru vaší armády. Stejně tak můžete přihlédnout i k počtům modelů v balení a systému, ve kterém chcete hrát. Pokud chcete hrát Lion Rampant tak vám krabice Fireforge se 48 pěšáky vyřeší veškerou pěchotu a nezbyde vám ani model navíc apod. Určitě bych ale doporučil začít hrát co nejdříve a s nabarvenými modely. Existuje už spousta her, kde můžete začít s pár figurkami a postupně přidávat a přecházet na systémy větší. Kdyby jste se rozhodli třeba pro středověk můžete začít na Steel and Steed na což potřebujete vlastně jen tři modely, dále vzít třeba Outremer pro méně než deset vojáků a postupně se dostanete až na Lion Rampant pro nějakých padesát a pak třeba Hail Caesar se stovkou až dvěma.

A uvidíme se u herního stolu.

Jiron


Bibliografie k Fournierovi:
Jiří Kovařík - Napoleonovi Jezdci
Jiří Kovařík, Leonid Křížek - Historie Evropských duelů a šermu
Pierre-Henri Zaidman - Fournier-Sarlovése, Un géneral d'Empire républicain
Béatrice Capelle, Jean-Claude Demory - Fournier-Sarlovéze, Le sabreur extravagant


Komentáře

Nejoblíbenější příspěvky