První zkušenost s Over the Hills

Naše hledání vhodného systému pro Napoleonské války pokračuje. Od příštího roku se chystáme na kampaň 1812 a chceme ustálit systémy. Vyzkoušeli jsme už několik her, poslední z nich je Over the Hills 2nd edition jejímž autorem je Adrian McWalter, vydaný pod hlavičkou Stand To Games. Fanouškům Black Powder by jméno autora mělo být známé z dodatků Albion Triumphant a Clash of Eagles. Kromě Over the Hills (dále OtH) nabízí Stand to Games také man-2-man skirmish Forager z Napoleonských válek a dále dvě varianty z Amerických revolučních válek (Rise and Fight Again – Over Bunker Hill) a Americké občanské války (Over Malvern Hill) + sadu scénářů z Poloostrovní války k OtH. Aktuální ceny jsou 10GBP za pdf.

Over the Hills je hra ve které ovládáte sbor během Napoleonských válek, je jednoduše škálovatelný nahoru i dolů tedy na velení brigády, armádního sboru, nebo celých armád. Klíčovou mechanikou je elán jednotek – fatigue score (dále FS). Je to jediná vlastnost jednotek, kolem které je postavený základní systém s celou řadou zásuvných, volitelných pravidel. K těm později.

Každá jednotka je tedy definována FS. To reprezentuje její fyzické a morální schopnosti. Čím větší číslo tím lépe. Všechny mechaniky hry totiž fungují velmi konzistentně a to tak, že k FS přičtete modifikátory a výsledné číslo musíte PODHODIT. Čím méně, tím lépe. Vtip na tom je, že FS se během hry mění v závislosti s tím, jaké získáváte ztráty, únavou z náročných pochodů a podobně. FS si můžete i obnovit ať už díky schopnosti důstojníka motivovat vojáky, anebo záslužnými činy.

Historický Příklad: Střední garda u Waterloo má FS12, musí vyjít na ten podělanej kopec -1FS za přesun náročným terénem, dlouhý přesun se změnou formace -1FS. Střelba děl a 95th Rifles do boků způsobí -3FS, Salva britských vojáků další -2FS a najednou stojí na vrcholu kopce jednotka která má 5FS. A ta hituje jen z 30% a jen max 1FS. Zatímco kdyby byla garda čerstvá, naděluje FS z 90% s větší šancí na více FS z jednoho útoku.

Základem tedy je, že čím více FS ztrácíte, tím více se ztrácí bojeschopnost a morálka jednotky.

Kromě bojových schopností FS také můžete použít k určení rozpadu armády. Hra má tři možnosti řešení vyhodnocení vítězství. Buď přidete o nadpoloviční množství brigád (a brigáda se rozpadne, když padne nadpoloviční polovička batalionů). Případně spočítáte celkový součet FS v brigádě a armádě. Zase máte možnost buď pracovat se základními, nebo modifikovaným ukazatelem FS a jakmile je polovička FS pryč armáda se rozpadne.

Udržovat jednotky v pořádku, rotovat je v předních liniích a držet je v dosahu vyšších důstojníků je klíčem k vedení bitvy.

K tomu napomáhá i rychlost s jakou se jednotky pohybují. Dle druhu vojsk a formace se určuje kolik segmentů pohybu, může pěchota udělat.

Příklad z naší testovací hry, Bitvy u Katzbachu 1813: Generál Maison držel 5. Husary dlouho v záloze seskupené v koloně po švadronách. Na začátku kola je přeformoval do pochodové kolony, čímž si sebral 1 segment, ale pochodová kolona může udělat až 4 pohybové segmenty (poslední za -1FS), kdežto kolona po švadronách jen dva. Takže změnil formaci, ujel 24 palců (dva segmenty) a změnil formaci zpět do kolony po švadronách i se změnou výhledu.

Struktura tahu je IGOUGO, Hráč A střílí, pochoduje, povzbuzuje, bojuje na blízko a pak Hráč B. Nicméně je tu reakční systém na vyhlášenou zteč, a v případě kdy jízda nepochodovala v posledním tahu, může přerušit nepřátelskou činnost, pokud jí něco vleze do dosahu. Střelba a dělostřelba nepřináší nic speciálního, její vyhodnocení je popsáno výše, nicméně formace ovlivňují účinnost střelby. Dělostřelba umožnuje střílet kartáč, nebo kuly a obě mají specifická pravidla. Boj na blízko používá stejnou mechaniku vyhodnocování, ale chová se trošinku jinak. Obě strany hodí hod na útok a vyhodnocuje se, kdo vyhrál a to až třikrát za sebou. Moc hezky jsou vyřešeny rozdíly ve formacích u jízdy, pravidla totiž zohledňují valivý útok kolon po eskadrách jako modifikátor k FS. Zároveň to taky znamená, že boj na blízko je krvavá lázeň a může se stát, že celý batalion je rozšmelcovaný.

To jsou v zásadě základní pravidla, které jsou jednoduchou hrou se spoustou taktických rozhodnutí. Volitelná pravidla pak hru rozšiřují do hloubky a složitosti. Například plnohodnotná morálka jednotek řeší nejen rozpad brigády, jak jsem psal výše, ale i jestli se odhodláte přejít na bodákovou zteč, jestli vydržíte pohled na blištivé bodáky a celkem 10 dalších hodů na FS. To jen vyzdvihuje hloubku základní mechaniky hry, ale taky ze hry může udělat házenou. Další volitelná pravidla nabízí pravidla pro rojničáře. Základní mechanika používá jen vysunuté rojničáře z batalionu de facto jen jako bonus ke střelbě, zde můžete hrát lehké bataliony v klasickém francouzském a ruském stylu. Nicméně jsou to asi jediná pravidlo, které se mi nezdá. Nicméně je postavené na tom, že se používají 4x4cm bejsky se čtyřmi paňáci, tedy tak jak bejsuje asi naprostá většina lidí. Ani jeden z nás toto nemáme a zrovna u lehkých batalionů to mě osobně nedává smysl. V zásadě rozložíte bejsky do řady vedle sebe s rozestupy až na šíři bejsky a ta řada vidí jen přímo před sebe. A to mi přijde prostě divné. Druhá varianta je rozpustit lehké bataliony do vysunutých rojničářů a tím je zlepšit. Asi nejzajímavější volitelné pravidlo je to o vydávání rozkazů v multiplayerových hrách, kde hráč jako C-I-C vydává rozkazy a řeší se, jaký vliv na něj můžou mít divizní a brigádní velitelé. Jinak zde Command Mechaniky nejsou.

Poslední volitelné pravidlo jsou národní charakteristiky. Obecně s nimi mám problém ve většině her, protože jsou postavené téměř vždy na britsko-francouszkém pohledu. Nicméně tady mi tolik nevadí. Jsem hodně vysazený na některé překonané historické nesmysly o carově armádě, ale tady jsou balancovány. Ruská pěchota má Poor shoot, tedy střílí s -1. Ale zároveň má vyšší FS protože víc vydrží. Ten postih k FS znamená, že střílí stejně jako Francouzská pěchota ale vydrží větší zranění. Stejně tak je stvořeno ruské dělostřelectvo – množství hlavní a schopnost nasazení je kompenzováno střelbou na poloviční FS. Jindru brali mdloby, když viděl FS ruské šestiliberky 10, když francouzská osmiliberka měla 6.

Kapitolou samou o sobě jsou armylisty a vzorové armády. Nejen, že je k dispozici point-buy, takže si můžete stvořit armádu, jakou chcete, nebo dopočítat body, když najdete chybičku (jako ruští myslivci vyzbrojení mušketou s vývrtem) ale těch listů je pro 24 státních útvarů Napoleonských válek. Těchto 24 listů se dále dělí na 4 varianty podle aktuálního období Revolučních a Napoleonských válek

Celkově se hrou panovala spokojenost. Některá pravidla by si asi zasloužila lepší a explicitnější výklad. Některá pravidla – ukazuju na tebe Combate – by chtěla rozsáhlý příklad. Layout knihy není špatný, ale v pdf na menším display se pak ztrácí, co jsou pravidla a co příklady. Chybí rejstřík.

Dávám palec nahoru

Autor: Dalcor