Deset otázek – Art de la Guerre

V dnešním díle seriálu 10 otázek se pobavíme s Andreas Kleinwenzel o hře Art de la Guerre

Otázka první: Můžeš nám jednoduše, a co nejvýstižněji popsat hru o které se dnes bavíme?

Figurková hra pro období antika až pozdní středověk. Svižná, rychlá a přitom poměrně realistická hra s velkým důrazem na manévrování. 

Otázka druhá: Můžeš nám nastínit, do jakého herního prostředí je hra zasazena, případně o jaké historické éře se bavíme?

Hra samotná pokrývá období od dávného starověku až po pozdní středověk. My hrajeme převážně období střední a pozdní římské republiky proti vnějším nepřátelům Říma. Jednou jsme zkoušeli křižáky proti Saladinovi. 

Otázka třetí: Za jakou frakci hraješ ve hře, řekni nám něco o svojí armádě?

Převážně za Římany a jednou za křižáky. Teď mám armádu pozdní římské republiky v 15mm (Marius, Pompeius Magnus a Caesar) na 300 bodů (střední hra je na 200 bodů). Křižáky nebo dřívější období římské republiky jsem si musel půjčit (hrajeme často ve třech nebo čtyřech hráčích, takže jeden z nás půjčí půl své armády spoluhráči).   

Otázka čtvrtá: Proč hraješ právě tuhle hru a jak si se k ní dostal

Nejdříve jsme hráli Field of Glory, ale po pár hrách mne osobně pravidla přestala bavit a celkem se ztotožňuji z jednou recenzí, která FoG charakterizuje jako “hru pro účetní”. Chvíli jsme hledali lepší alternativu na antiku a po pár pokusech (Hail Caesar a Impetus) jsme skončili u ADLG. Podle mne zdaleka nejlepší pravidla na starověk a středověk.

Bitva v Prague Wargames Club v 15mm

Otázka pátá: Kdybys měl hru doporučit někomu, kdo jí nezná (což právě děláš), jakým způsobem bys to udělal

Nejlepší je dát vědět nám v klubu a my hru rádi předvedeme:)

Otázka šestá: Jaké mechaniky bys vypíchl jako přednost hry?

Jednoznačně míra manévru. Ve hře je strašně důležité jak hráč svými jednotkami manévruje a pokud hraje dobře, dokáže dostat silnějšího protivníka do nevýhodné pozice a tím jej porazit.

Hra má také velmi zajímavě řešené velitele. Velitel může svým podřízeným jednotkám udělit omezené množství “rozkazů” (čím je lepší, tím více, ale ovlivňuje to také hod kostkou). Takže třeba Galové s horšími veliteli mají problém svoji velkou armádu celou ovládat (navíc jsou špatně vycvičení Galové na ovládání “nákladnější”). Naopak malá elitní římská armáda s dobrými veliteli se ovládá jednoduše. Tento princip umožňuje hezké hry, kdy je galská armáda sice o 50% větší a má velmi silnou elitní jízdu, ale Římani mají šanci je přemanévrovat a svojí malou armádou vyhrát. Nebo třeba arabská armáda s lehkou jízdou dokáže přemanévrovat elitní, ale nedisciplinovanou křižáckou jízdu.       

Otázka sedmá: Jaké mechaniky bys vypíchl jako negativum hry?

Hra je zamýšlená jako turnajová a “na body”, kdy jde i o vytvoření správně nakombinované armády. To vede k pro mne až příliš “kompetetivnímu” stylu a když si chci vyzkoušet nějaké hezké nebo exotické jednotky, tak mne hra vytrestá. Také hra nepodporuje historické scénáře.

Sloni

Otázka osmá: Jak dlouho trvá jedna běžná hra?

Standardní bitva na 200 bodů trvá 2-3 hodiny. Pokud se sejdeme 4 a hrajeme na 300 bodů, tak to vezme cca 4 hodiny.

Otázka devátá: Existuje česká komunita, jak je velká a jak se dá kontaktovat?

Ano existuje. Prague Wargamers Club.

Otázka desátá: Pořádají se nějaké eventy, nebo turnaje?

Sice je to “turnajová” hra, ale v ČR turnaje neplánujeme (já nejsem “turnajový typ”, hraji pro radost a abych se něco naučil o historii).