Dracula's America: Shadows of the West
Mám
rád westerny. Filmy, kde jsou hrdinové drsňáci, který jen tak něco nerozhodí a
jejich cigára jsou nezhasitelná, kde letící olovo sviští a údery pěstí zní jak
pleskání masa v masokombinátu. Jonathan Haythornthwaite, autor Dracula's
America, má westerny evidentně taky rád, a k tomu ještě klasické horrory a
smysl pro bizár. Protože setting Dracula's America opravdu bizarní je.
Dneska
jsou v módě grim-darky a temné settingy plné hnusu a deprese. To v Dracula's
America nenajdete. Za mě je tohle velké plus - autor se nebere úplně vážně a
setting je krásně bizarní s neskrývaným humorem a nadsázkou. Hrabě Drákula,
který zavraždil Abrahama Lincolna a stal se místo něj doživotním prezidentem
USA? Jasně. Jižanský generál oživují konfederátní zombie s heslem "South
will literally raise again"? Samozřejmě. Želežničáři-infernalisté, kteří
se snaží postavit železnici do vzorce otevírající bránu do pekel? Nebo by se
vám snad víc líbila Dagonova církev jak vystřižená z Lovecrafta? Salemské
čarodějnice? Voodoo uprchlých otroků? Indiánští vlkodlaci? To všechno a mnohem
víc tady je.
… a
nebo v tom taky můžete hrát klasický, nemystický western, pokud se necítíte na
to vybavit Clinta Eastwooda sadou nabroušených kůlů. Hra je plně funční i v
"realistické" verzi. Slovo
realistické dávám do závorky zámerně. Hra nemá ambice a nechce být ničím jiným
než beer'n'pretzels hrou na motivy přestřelek z filmových westernů. Nehledejte
v ní simulátor reality ani hluboce taktickou hru. Tahle hra je o rychlých
akčních scénkách.
Tahle hra je o rychlých akčních scénkách. |
Mechaniky
podporují tento cíl na výbornou. Není třeba žádných složitých počtů, tabulek je
minimum. Modely mají více méně jediný stat zvaný "grit", který určuje
jejich kvalitu - nováček, veterán, hrdina. Grit zároveň určuje, jakou kostku
používají (d6, d8 a d10). V naprosté většině se přehazuje cílové číslo pět a
porovnává se počet úspěchů. Postihy a bonusy nemění cílové číslo, pouze
ovlivňují počet kostek, s kterými hážete, a tak je počítání omezeno na naprosté
minimum. Neexistují hitpointy ani podobné mechaniky, model má pouze celkový
status (v pořádku, otřesený, na zemi, zabitý). Mechaniky pohybu modelů jsou
taky maximálně zjednodušené. Hra předpokládá, že hrdinský pistolník není
retard, který se zasekne o schod nebo půlmetrový živý plot, ale je to schopný
bojovník, co je schopen se volně hýbat po bojišti. Překážky do 1 palce se
ignorují pro potřeby pohybu úplně, šplhá se do výšky pohybu bez postihu a pouze
opravdu obtížný terén typu močálů (nebo kaktusů!) snižuje pohyb v jednoduchém
přepočtu 1 palec za dva (na tomto místě bych rád poslal pozdravy Frostgravu a
jeho půlení třetin palce).
Hra
vyloženě vybízí hrát zajímavé příběhové scénaře. Obyčejná přestřelka na smrt se
sice hrát dá, ale hra tím přijde o velkou část zábavnosti. Stejně tak se hra
neodehrává ve sterilním prostředí. Jako u většiny her tohoto formátu platí
jednoduchá poučka, že čím víc terénu na stole, tím lépe. Živoucí prostředí je navíc doplněno civilisty,
kteří se motají po mapě jako náhodná NPC a různě překážejí... pokud se teda
necítíte jako záporáci a neberete si je jako živé štíty. Ale pozor. Může se
taky stát, že budou ozbrojeni a začnou vám to vracet, nebo co hůř, může se
stát, že zjistíte, že ti podivně klátící se civilisté jsou ve skutečnosti
zombie a vás považují za zpestření svého obědového menu.
V Brně se hraje v Black Oilu |
Aktivace
se řeší pomocí obyčejných herních karet.
Je to jednoduchý systém, ale umožňuje hráči ovlivňovat pořadí tahu a
hlavně karty na stole skvěle doplňují westernovou atmosféru. Princip je, že
každý hráč má vlastní balíček karet, ze kterého si tahá počet karet určený
množstvím modelů v bandě a schopnostmi velitele. Z těchto karet na ruce pak
před každým tahem vyloží jednu, která se porovná s kartou taženou protihráčem.
První jdou černé karty (od nejvyšší po nejnižší), po nich červené. Pokud se
stane, že vyloží stejnou kartu, nastane náhodně vybraná neočekávaná událost,
která ovlivní situaci (typu random NPC monstrum, heroická aktivace apod.).
Kompaktnost
hry přináší bonus i v podobě poměrně nízké vstupní investice. Hra počítá s
rozměry bojiště 2x2 stopy, takže se vleze i na stůl v obýváku. Používáte v
průměru od 5 do 10 modelů (v kampani možná o pár více). Northstar hru přímo
podporuje připravenými packy pro jednotlivé frakce a které jsou plně
kompatabilní (resp. přímo vychází) s řadou Wild West od Artisan Design, je tedy
k dispozici vcelku široká škála modelů za rozumné ceny, takže si hru může
zahrát i člověk, který nevlastní ropné vrty. Zbytek nutných potřeb tvoří
palcové meřítko a sada kostek (šesti, osmi a desetistěných) a pár žetonků na
označování různých věcí.
Z
materiálních věcí musím v neposlední řadě zmínit knihu. Pravidla vydalo
nakladatelství Osprey a jedná se o stejný styl jako Frostgrave - kvalitní kniha
na křídovém papíře s tvrdou vazbou. Tady se Osprey opět pochlapil a stejně jako
v případě Frostgravu se jedná o nádhernou knihu se suprovým designem a krásnými
ilustracemi, která se rozhodně neztratí v žádné sbírce, i kdyby hru samotnou
člověk nikdy neměl hrát.
Pojďme
si to tedy shrnout. Jaké jsou hlavní klady Dracula's America? Je to malá,
kompaktní hra, s rychlými, snadno pochopitelnými pravidly. Má zajímavý systém
aktivací a je výborná k příběhovému hraní. Má nádhernou knihu pravidel a nízké
vstupní náklady.
LOS bloky jsou důležité |
Se
zápory je to složitější. V prvé řadě je třeba chápat, že je to typický
představitel beer'n'pretzels game, náhoda tady hraje velkou roli a hra není
stavěná na kompetetivní hraní. Pokud chcete taktický simulátor a propočítávání
na tři tahy dopředu, Dracula není hra pro vás. Další zvláštní věcí je
uspořádání knihy. První půlka je zaměřená na hraní bez mystických prvků a
samotný setting a "nereálné" prvky spolu s frakcema jsou probrány až
v druhé půlce knihy. Rozumím z logiky věci, proč to tak rozdělil, nicméně mě to
přijde trochu podivné. Vede to k neustálému listování pravidly sem a tam, navíc
to působí, jako kdyby autor tak trochu nevěřil vlastnímu settingu. Osobně bych
to nedělil a atmosférické texty (jako je třeba časová linka alternativní
historie) dal hned na začátek. Jasně, Dracula's America jde hrát i bez toho,
ale myslím, že drtivá většina hráčů si hru pořizuje z důvodu, že ten setting
chce hrát. S settingem souvisí i jiná nevýhoda - podobně jako u všech těchto
alternativních settingů je to "hit-or-miss". Setting je prostě
natolik specifický, že některým lidem
vůbec nesedne.
Nicméně
celkově hodnotím hru jako velmi pohodovou a zábavnou záležitost. Pokud vás baví
divoký západ, je to skvělá volba, tím spíš, když si myslíte, že může být ještě
lepší, pokud se do něj přidají upíři, vlkodlaci a voodoo magie - pak prostě
nemůžete s Dracula's America šlápnout vedle.
Obrázky:
autor, northstarfigures.com
Autor: Pavel Nikolajev
Chybí mi tam skvrna od žvýkacího tabáku na zemi. pozn. Dalcor |
Komentáře
Okomentovat