Wargaming, nebo RPG? Thud & Blunder na obzoru
Craig Cartmell nedávno na webu
The Ministry of Gentlemanly Warfare zveřejnil takový zajímavý promotext k
jejich chystané novince Thud & Blunder (já doufám, že to bude vydáno tak,
aby mi to kluci koupili na Crisis). Jedná se o další plnohodnotnou hru na
systému, který poprvé přinesla OWG hra In Her Majesty’s Name a pokračovalo v něm
Daisho a Blood Eagle.
Keith Parkinson pro TSR Inc. What do you mean we are lost? |
Hra, kterou budu familiárně označovat
Buch (RIP Jan Kantůrek, viz Buch! By Terry Pratchet) má být generická fantasy.
Má to být obsahově nejrozsáhlejší kniha pravidel od Ministerstva, má mít
nejvíce možností tvorby postavy, má mít nejrozsáhlejší kapitolu na tvorbu
scénářů a prostě má být největší a nejlepší. Věřím tomu, že si pánové (a případně
dámy) ohlídají, že to nedopadne jak většina hollywoodských pokračování větších
než díl předchozí.
Co je ale nejlepší, jelikož
autoři jsou gentlemani v nejlepších letech, hra bude vycházet z fantasy,
na které oni vyrostli. Doba Conana, Brana Mak Morna, Puga a Tomase, Fafhrda a
Šedého Myšilova a Elrika z Malniboné. Postupně se přidává Drizzt Do Urden,
Gotrek a Jon Sníh. A po ní přichází Otrhanec a další moderní fantasy. Výhoda
je, že všechny hry šly nastavit na Power level jaký chcete. Historický Viking
Age, nebo Ragnar Lothbrok. Nebo THOR!? Sedm samurajů, Legend of the Five Rings
nebo Bleach?
Todd Lockwood pro WOTC: Legends of DrizztThousand Orks! Ten musí být nastatovaný |
Hry jsou postavené na konceptu
KISS /Keep It Simple, Stupid/. A opravdu jsou! Na pravidla vám stačí první
přečtení a už je nepotřebujete tahat. Žádné tabulky, bonusy a nevýhody vám přejdou
do krve. Pak zjistíte, že mají sklon tvořit, to co se v Čechách nazývá „Clusterfuck
na středu“, tedy velké meleé uprostřed stolu, protože za přečíslení jste
odměňováni, což znamená pro většinu stolních stratégů cpát do toho boje MORE
and MORE. A zahodíte ji. Jo a je to casual. CASUAL. Beer and Pretzel. Tfůůůj…
;-). A zahodíte ji.
Před Rackhamem tu byl Illiad Games a před Confontation Black Moon Chronicles |
Jenže, to je chyba, jestli jsou
nějaké hry scenario driven – tedy scénáristické hry, pak jsou to zrovna hry
tMoGWu. A jak píše Craig, v Buchu, toho má být MORE!!!!! Pravidla vás
doslova nutí vytvářet příběhové scénáře. Tedy ne takové, ve kterých musíte být
na konci bitvy 3 palce od žetonu reprezentující cíl hry. A tak musíte
pronásledovat únosce skrz nepřátelskou vesnici, zatímco se vám v patách žene
pohroma v podobě lávy chrlené Fuji. Nebo musíte ochránit VIP v divadle
plném měkkých cílů. Anihilace, je to nejstupidnější co v IHMN a jeho
podobných chcete hrát. Pravidla jsou napsána tak, aby vám nepřekážela, aby
nešla (tolik) zněužít a překvapivě, musíte využít všech možností, která vám
nabízí.
Nabízí se pak zda dochází opět ke
splynutí herních principů. Kde RPG tíhne v těch více Rules heavy hrách k figurkám
(a DND 4E nabízelo hraní bez Vypravěče), jsou zde Příběhové wargamingy, kde
naopak umpire může převzít roli vypravěče, kde se dá hrát kooperativně a kde
můžeme nejen levelovat, ale především hrát roli pro kterou si svého 28mm
velikého avatára (ehm) připravujete.
Co to znamená pro mě? Dragonlance,
Forgotten Realms, nebo Pathfinder? A co pro Vás?
Larry Elmore pro TSR (WOTC); Dragonlance Tales of the Lance ADnD 2nd Edition Campaign Setting Box Art. A já mám jasno, co bych chtěl hrát ;-) |
Komentáře
Okomentovat