Wargaming, nebo RPG? Thud & Blunder na obzoru


Craig Cartmell nedávno na webu The Ministry of Gentlemanly Warfare zveřejnil takový zajímavý promotext k jejich chystané novince Thud & Blunder (já doufám, že to bude vydáno tak, aby mi to kluci koupili na Crisis). Jedná se o další plnohodnotnou hru na systému, který poprvé přinesla OWG hra In Her Majesty’s Name a pokračovalo v něm Daisho a Blood Eagle.

Keith Parkinson pro TSR Inc. What do you mean we are lost? 
Hra, kterou budu familiárně označovat Buch (RIP Jan Kantůrek, viz Buch! By Terry Pratchet) má být generická fantasy. Má to být obsahově nejrozsáhlejší kniha pravidel od Ministerstva, má mít nejvíce možností tvorby postavy, má mít nejrozsáhlejší kapitolu na tvorbu scénářů a prostě má být největší a nejlepší. Věřím tomu, že si pánové (a případně dámy) ohlídají, že to nedopadne jak většina hollywoodských pokračování větších než díl předchozí.

Co je ale nejlepší, jelikož autoři jsou gentlemani v nejlepších letech, hra bude vycházet z fantasy, na které oni vyrostli. Doba Conana, Brana Mak Morna, Puga a Tomase, Fafhrda a Šedého Myšilova a Elrika z Malniboné. Postupně se přidává Drizzt Do Urden, Gotrek a Jon Sníh. A po ní přichází Otrhanec a další moderní fantasy. Výhoda je, že všechny hry šly nastavit na Power level jaký chcete. Historický Viking Age, nebo Ragnar Lothbrok. Nebo THOR!? Sedm samurajů, Legend of the Five Rings nebo Bleach?

Todd Lockwood pro WOTC: Legends of DrizztThousand Orks! Ten musí být nastatovaný
Hry jsou postavené na konceptu KISS /Keep It Simple, Stupid/. A opravdu jsou! Na pravidla vám stačí první přečtení a už je nepotřebujete tahat. Žádné tabulky, bonusy a nevýhody vám přejdou do krve. Pak zjistíte, že mají sklon tvořit, to co se v Čechách nazývá „Clusterfuck na středu“, tedy velké meleé uprostřed stolu, protože za přečíslení jste odměňováni, což znamená pro většinu stolních stratégů cpát do toho boje MORE and MORE. A zahodíte ji. Jo a je to casual. CASUAL. Beer and Pretzel. Tfůůůj… ;-). A zahodíte ji.

Před Rackhamem tu byl Illiad Games a před
Confontation Black Moon Chronicles
Jenže, to je chyba, jestli jsou nějaké hry scenario driven – tedy scénáristické hry, pak jsou to zrovna hry tMoGWu. A jak píše Craig, v Buchu, toho má být MORE!!!!! Pravidla vás doslova nutí vytvářet příběhové scénáře. Tedy ne takové, ve kterých musíte být na konci bitvy 3 palce od žetonu reprezentující cíl hry. A tak musíte pronásledovat únosce skrz nepřátelskou vesnici, zatímco se vám v patách žene pohroma v podobě lávy chrlené Fuji. Nebo musíte ochránit VIP v divadle plném měkkých cílů. Anihilace, je to nejstupidnější co v IHMN a jeho podobných chcete hrát. Pravidla jsou napsána tak, aby vám nepřekážela, aby nešla (tolik) zněužít a překvapivě, musíte využít všech možností, která vám nabízí.

Nabízí se pak zda dochází opět ke splynutí herních principů. Kde RPG tíhne v těch více Rules heavy hrách k figurkám (a DND 4E nabízelo hraní bez Vypravěče), jsou zde Příběhové wargamingy, kde naopak umpire může převzít roli vypravěče, kde se dá hrát kooperativně a kde můžeme nejen levelovat, ale především hrát roli pro kterou si svého 28mm velikého avatára (ehm) připravujete.

Co to znamená pro mě? Dragonlance, Forgotten Realms, nebo Pathfinder? A co pro Vás?

Larry Elmore pro TSR (WOTC); Dragonlance Tales of the Lance ADnD 2nd Edition Campaign Setting Box Art. A já mám jasno, co bych chtěl hrát ;-)

PS: postovat klasické Sword and Sorcery obrázky bych mohl až do rána, stejně tak, jako že nevím co vlastně budu chtít hrát. Zatím mám jistotu, že budu chtít hrát Buch!

PS2: Tenhle Thud to není... 

autor: Dalcor

Komentáře

Nejoblíbenější příspěvky