Ne úplně vážný blog o wargamingu - Not entirely serious blog about wargaming

Oblíbené příspěvky

sobota 15. října 2016

Zamyšlení nad Age of Sigmar

Mám za sebou první dvě hry Age of Sigmar, což mi sice nedává právo se pouštět do nějakých hlubokých rozborů, ale můžeme se společně podívat na to, co vlastně tahle hra přináší ani ne tak po stránce mechanické, ale spíše obecné.



Je třeba říct, že Age of Sigmar byla u nás dlouho považovaná za nechtěné dítě a v určitém okruhu lidí pořád ještě je. Proč? Protože pro určitou skupinu lidí není dostatečně kompetetivní, pro jinou skupinu je málo složitá, pro jinou skupinu je naopak příliš volná. Nedávno vydaný Generals Handbook s herními principy pořádně zamíchal, kdy (a spousta lidí zvolá konečně) přidal body. Tj. existuje vodítko pro stavbu vyvážených armád. Spíše řekněme armád podle bodové hodnoty tak, jak je běžným standardem ve wargamingu. Tahle hra nebude nikdy vyvážená. Jedna kacířská poznámka na okraj: Ona ta hra je pořád stejná. Pokud má člověk mozek a hraje wargamingové hry na principu toho, že další hru jdou hrát spoluhráči a ne protihráči, tj že si oba jdou zahrát a oba se chtějí u té hry bavit, pak nepotřebuje pseudobalanci vytvořenou Matched Play modulem v General’s Handbooku.

Nicméně bych rád vyvedl lidi z omylu, že Age of Sigmar je jednoduchá hra. Není to tak úplně pravda. Ano pravidla mají 4 stránky, vypustila se spousta hovadin, nicméně zároveň jsou napsána tak vágně, že se okamžitě zneužívají (či využívají?). Respektive se řídí tím, co není zakázáno, je povoleno. Nedokážu posoudit do jaké míry je tento fakt tvůrčí záměr autorů, nebo rule lawyerů. Navíc každá jednotka má tolik „speciálních schopností“, díky tomu je možnost kombit obrovská, což zvyšuje složitost uchopení hry. Příklad je šampion, hudebník, vlajka, které v oldHammeru přinášeli vždy stejný bonus, to v AoS. Gaming je tak nakonec devalvován – alespoň v turnajovém hraní - na vytvoření toho nejlepšího komba. Co jednotka to unikátní pravidla (i když pro frakce se to jakž takž vyrovnává).

Bohužel se upozaďuje schopnost autorů si pohrát s fluffem. Takže například schopnosti Skavenů většinou fungují na 13 a pro Tzeentche je zajímavé číslo 9. I po zavedení bodů stejně platí rozdělení na kompetetivní a casual gaming. Prostě když víte, že oponent má kombo list, tak musíte mít kombolist, nebo končíte. Výhodou je, alespoň se zatím zdá, že na vše existuje odpověď. Tj. ne každý kombolist funguje proti všemu a copy paste deathstar se dá zlikvidovat. Ovšem třeba zrovna ne vaším listem. Stejně jako pro jakýkoliv Warhammer tedy platí kastovní systém kombař/kompetetivec/casual.


Je třeba říct, že svůj list se musíte naučit hrát, musíte se naučit využívat možností (ne)napsaných v pravidlech a musíte vědět jak vytáhnout z armády to nejlepší. Není to tak, že přijde první den a voila – vítězství. Stavba listu je docela drahý pokus-omyl a ani weblist není automatickou zárukou výhry, protože se ten weblist musíte naučit hrát. Naštěstí ta „křivka vědomostí“ není příliš strmá a pravidelným hraním na to přijdete. Musím zdůraznit, že odpovědi na některé otázky týkající se pravidel nenajdete ani v pravidlech ani ve FAQ a proto je dobré se dopředu zeptat, nebo hrát se zkušenými hráči, aby vám předvedli výhody vágně napsaných pravidel.

Age of Sigmar není výborná ani dokonalá hra. Ovšem není to ani špatná hra. Nemá žádné objevné mechaniky a to co dělá, dělá spousta her lépe. Nicméně těží z tradice, těží ze známosti značky. Je třeba zapomenout, že jste kdy hráli Oldhammer. Toto je zcela jiná hra. Pro toho kdo chce je to Beer and Pretzel hra. Pro toho kdo chce je to narativní hra. Pro toho kdo chce je kompetetivní hra. V tom je to důstojný pokračovatel tradičního Warhammeru. Nicméně tato její nevyhraněnost, kdy se snaží o různé herní přístupy, ale neexceluje ani v jednom jí pro specializované hráče sráží dolů. Naopak j výhodou pro zavedení široké hráčské komunity. Ten kdo chce výbornou Beer and Pretzel, nebo narativní hru, sáhne například po Dragon Rampant. Kdo chce náročnost, či kompetitivnost uplatní se v IXth Age. A tady nastupuje již zmiňovaná tradice a značka, protože furt je to ten Warhammer.

Pro mě je stále zajímavější a zábavnější Dragon Rampant, nicméně když zrovna nebudu mít spoluhráče na tuto hru, rád si jako náhražku vyberu AoS na úkor další konkurence. Koneckonců, i když jsem obě své AoS hry (proti docela nabušenému kombolistu prohrál) bylo to zajímavé hraní. Je samozřejmě škoda, že bude trvat ještě dlouho, než dostaneme allegience a batalion schopnosti ke všem armádám, což těm, které je mají, dává určitou výhodu. Obojí najdete v těch překrásných herních příručkách (za další velké peníze), nicméně ty za tu cenu spíše stojí. 


Co AoS stále devalvuje, alespoň v mých očích, je obchodní model. Modely jsou stále strašně drahé v přepočtu na cenu jednotlivých figurek. Zaplaťpánbůh sice nepotřebujete stovku modelů, ale prostě cena 10 modelů s cenami od 30GBP nahoru je opravdu hodně, nehledě na nesmyslné ceny hrdinů (26EUR za jednoho paňácu, WTF?), terénů a velkých monster (konkurence většinou prodává 20-40 modelů za 20GBP). Kdo nemá armádu z některého ze starterů se solidně protáhne. I tak vybudování armády na 1000b proto nejzákladnější hraní se pohybuje od 3000 nahoru, (v modu free to play, bez příruček a General’s Handbooku), ale spíše více. Nedokážu posoudit, zda díky prodeji příruček (a v nich allegiencí a warscroll battalionů) má hra P2W mód, na to odpoví až delší hraní. Díky nákupu warscrollů formou mikrotransakcí přes AOS aplikaci vstoupil GW do 21. století v umění tahat z hráčů peníze, ale zase se tím snižuje nakoupit příručku za litr. Nicméně je velký posun kupředu prodávání modelů s okamžitě funkčními pravidly. Tj. není třeba čekat rok až osm let na zavedení upgradu vaší armády. S novým modelem přijdou nová komba. Samozřejmě jsou také náklady hráče a výnosy firmy konsistetněji rozděleny a mírně navýšeny. Koupit jednou za tři měsíce paňácu za 700 není tak špatně než jednou za tři roky vyhodit staré modely a nakoupit za  10000 nové. A taky se tím lépe drží balanc - v této nevybalancované hře.

Doporučil bych po své zkušenosti hru svým přátelům? Těm movitým ano. Fanouškům Warhammeru ano. Hráči, který nesplňuje tyto dvě prerequisity nevím, spíše ne. Výhoda je samozřejmě rostoucí hráčská základna, zo což se mometálně stará Mephit/Tomovy hry.

Je to Warhammer v moderním hávu a i když vám nesedí nWH setting, stále můžete hrát v oWH settingu, protože pravidla fungují i pro starý svět. Hra je otevřenější úplným nováčkům a nabízí specifický vizuál a design modelů s nejlepší kvalitou plastových modelů. Aspoň těch nových.



Jaké máme alternativy v regimentových hrách? Z klasických her samozřejmě IXth Age což je pokračování klasického Warhammeru bez duševního vlastnictví Games Workshop, Warmachine Hordes mixující steampunk a fantasy v hyperkompetetivním prostředí a hru velkých armád v Kings of War. Narativní aspekt je nejsilnější v generickém Lion Rampant/Dragon Rampant.

Samozřejmě je tu možnost úspory nákladů alternativními plastovými modely jako jsou modely od Avatars of War (trpaslíci, chaos), Fireforge Games (lidé), Shieldwolf Miniatures (orcs and goblins, marauders), Northtstar Military Models Frostgrave Plastics (lidé, marauders, beastmans) v měřítku okolo 30mm a nebo historické modely Perry Miniatures, Gripping Beast a Conquest Games ve 28mm.


autor: Dalcor



Žádné komentáře:

Okomentovat