Ne úplně vážný blog o wargamingu - Not entirely serious blog about wargaming

Oblíbené příspěvky

neděle 30. října 2016

Recenze: Marvel Universe Miniature Game

Ne, tolik hrdinů tam ještě není
            Nedávno jsem zase zabloudil na stránky Knight Models. Tahle Španělská parta je čím dál tím lepší. Je mi sice líto, že ztratili licenci na Star Wars, nicméně jejich momentální licence na DC Comics a Marvel Comics jim tuto ztrátu jistě vynahradí. K mému příjemnému překvapení již existuje sada pravidel pro jejich modely Marvelovských superhrdinů. A tak jsem ji přečetl, vyzkoušel a tady je recenze.
Jak název napovídá, jedná se o superhrdinskou týmovku ve stylu Avengers, Civil War, X-Men nebo Guardians of the Galaxy. Každý hráč ovládá skupinu superhrdinů, kteří svádí epické bitvy v libovolném interaktivním prostředí.




Pro začátek je třeba říci, že vše co potřebujete ke hře je zatím volně ke stažení. Říkám „zatím“ protože takhle začala i předchozí hra od Knight Models: Batman Miniature Game, která je už však plně placená. Této Free-to-play možnosti jsme při testování s radostí využili. Osobně mám rád, když je příručka volně ke stažení, protože mi to umožňuje zvážit, jestli mi hra stojí za nákup modelů. Nejsem moc modelář, jde mi spíš o hru samotnou než figurky, s nimiž se hraje. Ale teď už k samotnému systému.
Hra využívá systém 2d8+. Vše co se ve hře vyhodnocuje, se dělá pomocí hodu 2d8, ke kterému se buď něco přičítá a překonává se cílové číslo, nebo je třeba pomocí hodu 2d8 podhodit jiné cílové číslo. Útok funguje tak, že hrdina hodí 2d8, přičte svou útočnou statistiku a pokud překoná příslušné obrané číslo soupeře, zasáhl.
Systém akcí je též velmi zajímavý. Každá postava má přesně specifikované číslo POWER. Pomocí této POWER platí za pohyb, používání zvláštních schopností a jiné akce, které může vykonávat. Počet útoků není nijak omezen vyjma POWER ceny a frekvence (o tom později). Deadpool tak může v jednom kole vystřelit z pistolí, přiběhnout k nepříteli a seknout ho mečem nebo stát na místě a třemi útoky pistolí do toho bídáka vyprázdnit zásobníky. Tenhle systém je velmi osvěžující.

Hulk je opravdu velmi těžko k poražení

Hra elegantně vyřešila problém se zvláštními schopnostmi pomocí karet postav. Každá postava má svou vlastní kartu, kde jsou popsané nejen základní statistiky, zvláštní schopnosti, dovednosti a vlastnosti ale také způsoby jak mohou útočit a co přesně to udělá. Každý hrdina nebo padouch tak mohou mít své individuální způsoby boje. Moc se mi líbí systém frekvence jednotlivých schopností. Iron Man tak může vystřelit z repulzorů kolikrát za kolo chce, jen jednou za kolo vystřelí mikrorakety ale soustředěný laser (viz Iron Man 2 – scéna kde je spolu s Warmachinem v obklíčení) může použít jen jednou za hru.

Pojď si s námi hrát

Velmi inteligentní je také práce s terénem. Terén je totiž plně interaktivní. Je možné ničit terénní prvky, házet je, používat jako zbraně, shazovat z nich jiné postavy a tak. Všem postavám je otevřena možnost akce „Vzít a zahodit“. Tuto akci lze provést s terénním prvkem, přátelskou nebo nepřátelskou postavou. Pravidla také berou v úvahu velikost a sílu vrhajícího a vrhaného a případný dolet včetně průraznosti. Je tedy velký rozdíl v tom jestli Deadpoolem hází Wolverine nebo Hulk. Tam kde Iron Man může vzít a zahodit popelnici, Hulk si může dovolit vzít a zahodit námořní kontejner nebo středně velký automobil. Tahle část zní velice složitě, ale ve skutečnosti je to příjemně intuitivní.
Po dvou odehraných hrách musím říct, že mě herní mechaniky velice baví. Postavy se díky specifickým schopnostem chovají jako jejich komixové verze, nicméně je potřeba aby sami hráči tento prvek podporovali. Protože ve chvíli, kdy hráč oznámí, že Iron Man udělá „klasickej útok“ umírá atmosféra a hra se tak stává nezáživnou výměnou „klasickejch útoků“. Zatímco když Iron Man střílí repulzorové výboje jeden za druhým a ty neškodně dopadají na telekinetický štít Jean Grey, je to mnohem zábavnější.
Dalším a asi posledním slabším článkem hry je doporučená velikost týmů. Autor doporučuje hrát střety o Levelu 50. To dává hráčům přibližně 7-8 hrdinů na stranu. Osobně jsem zkoušel hry o Levelu 30, což přesně vychází na Starter Box – tedy 4 hrdiny na stranu. Jakožto začátečník jsem se jen velmi obtížně orientoval ve schopnostech už 4 hrdinů. Obávám se tedy, že při sedmi hrdinech pod mou kontrolou bych se zcela ztratil a možná i zešílel. Osobně připisuji toto doporučení marketingu. Hra totiž vznikla spíše jako podpora prodeje miniatur, které jsou poměrně drahé (ačkoli podle mých informací tomu odpovídá i kvalita modelů). Vzhledem k tomu, že postavy jsou hrdinové a proto moc „nepadají“, dělá i střet malých skupin dojem epické bitky! Doporučuji tedy přejít na Level 50 až po dostatečném množství odehraných her.

Level 39, stačí Starter a Groot

No nic! Jdu se podívat na Captain America: Civil War a rozmyslet, jestli si postavím skupinu kolem Iron Mana nebo Kapitána Rodgerse. Jo a ještě jsem neviděl X-Men: Apocalypse! Na vás, milí čtenáři, se těším u hracího stolu!

autor: Jiron

1 komentář: