Daisho nebo Ronin?
Hráči milující daleký východ, nebo přesněji japonské ostrovy,
jejich historii a folklór mají nyní volbu ze dvou poměrně nových systémů na
hraní si s figurkami inspirovanými práve japonistikou. Určitě to nejsou
jediné hry pro dané prostředí, nicméně obě mají poměrně silné výchozí postavení. Zatímco Ronin
Craiga Woodfielda vychází v úspěšné „modré“ sérii Osprey Wargames a stojí
za nimi silná značka Osprey, pánové Charles Murton a Craig Cartmell už mají
úspěch díky veleúspěšné In Her Majesty’s Name
a pod svou vlastní značkou The Ministry of Gentlemanly Warfare vydali
vlastní pohled na japonskou mytologii – Daisho.
Čím se obě hry liší? Hlavně přístupem, Ronin je hodně
zaměřený na boj jednotlivce proti jednotlivci a mechaniky jsou připravené
především, aby simuloval boj samuraje proti samuraji. Nejedná se tedy o jednoduché
ověření útoku proti obraně, či vzájemným hodů. Ale o šerm simulující mechaniky,
kdy dovednosti samuraje a jeho zbraně a jeho zkušenosti mají dopad na vývoj
hry. Je to velmi stylové. Hra se tak opravdu rozpadá na množství soubojů a
celková strategie se odvíjí od toho, jak si hráčovi bojovníci povedou
v boji – v boji který není jen o hodu kostkou.
Daisho je v tom daleko přímočařejší, mechaniky jsou
jednoduché, ale středobodem jsou samotné postavy. Kde v Roninovi definují
příběh hlavně bojové mechaniky, tak jako v sedmi samurajích, nebo
Yojimbovi, v Daisho je nositelem příběhu hlavně samotná typologie postavy.
Jedná se o wargaming, takže samozřejmě boj je důležitý, ale osobně mám více
pocit, že tady jsou postavy tažené příběhem hry a především scénářem. Zatímco v
Roninovi nechci především prohrát souboje a celkový cíl scénáře je jen mechanika.
Hrdinský boj samuraje proti přesile pak zanechává lepší pocit, než to, že jsme
díky tomu zachránili dva vesničany. Daisho se naopak zaměřuje
v jednotlivých hrách na příběh a mechaniky hry jsou podřízeny především
dobrému příběhu a tady máte lepší pocit ze záchrany těch vesničanů. V Roninovi
jsou scénáře – ač zajímavé – především způsobem jak dostat modely do boje a
určit vítěze. Nicméně, vždy je to o tom jak hru uchopíte.
Hlavní rozdíl je samozřejmě v tom, že Ronin je
historická hra odkazující na Kurosawovi snímky odehrávající se v období vzestupu
šógunátů, v Japonsku ničeném civilní válkou. Zatímco Daisho je hra mytologická,
ač samozřejmě Sekigahara je zde taky inspirující so se týče vybavení a zařazení
do období japonských dějin. Pokud k oběma hrám přistoupíme jako
k hrám fantastickým tak v Roninovi si zahrajete Tales of the Otori (u
nás vyšel česky první díl „Slavík věští smrt“), nebo Sedm samurajů. A Daisho je
určeno fanouškům spíše Legend of the Five Rings, nebo 47 Ronin (film). Nicméně
obě hry nevylučují žádný styl hraní.
Obě hry jsou skvělé a díky příznivé ceně si klidně pořiďte
obě. Na obě pak můžete používat stejné figurky. Obě hry jsou určené pro 2 a
více hráčů, jsou testovány na 28mm. Pro Ronin se prodávají předpřipravené
Buntai, ale ty nejsou poviné. Můžete tak použít jakékoliv modely 28mm samurajů.
autor: Dalcor
Komentáře
Okomentovat