Ne úplně vážný blog o wargamingu - Not entirely serious blog about wargaming

Oblíbené příspěvky

neděle 24. ledna 2016

Thaw of the Lich Lord S01E03 - Rozbitý Povoz

Rozbitý Povoz

           Yin našel v truhličce jen jeden drobný předmět. Byl to prsten života. Žijícím bytostem poskytoval určitou drobnou ochranu proti nemrtvým. Bylo tedy možné, že nějaký mocný nekromant plánoval vzestup a snažil se získat všechno co by mu mohlo jeho plány překazit. O něčem takovém se šuškalo i v hostincích a trzích na kraji města.
           Yin se také začal znou věnovat bojovým uměním. Jeho mistr jej učil filozofii a dušezpytu a právě v souvislosti s tím mu vštěpoval sestavy bojových umění. On sám osobně nikdy boj nevyhledával ale teď, když se musel vydat proti odvěkému zlu do trosek Zmrzlého města, napadlo ho, že by stálo za to tyto schopnosti zase začít procvičovat. I Yang přibral ke svému cvičení.
Když jejich trénink skončil, vydali se oba věštci do spodních pater věže, v níž si udělali tábor najatí žoldnéři. Nálada nebyla zrovna nejlepší. Muži sice měli dost odpočinku ale noci strávené ve Frostgravu byly náročné a už delší dobu se družina nehnula z místa. Žádné další nálezy, žádný další poklad. Bojovníci byli neklidní. Do věže vstoupili Valeros a Sandru. „Máme nějaké zprávy z města?“ zeptal se Yin průzkumníků. Valeros hned spustil: „Nedaleko od nás je rozbitý povoz. Čtyři muži se ho marně snaží opravit.“ Sandru ho ještě doplnil: „Podle všeho patří ti čtyři chápci k tomu nekromovi co se tady teď roztahuje.“ na tváři se mu rozlil úsměv „a prej je ten vůz plnej ceností“. Ostatní chlapi vzhlédli s nadějí na Yina. Ten přikývl. „Tak pojďte, jdeme se podívat co má ten nekrom za lubem!“ Muži zajásali.
           Když dorazili na místo a už už se chystali k přepadu, Sebastián je zarazil. Hlasitě popotáhl nosem a hlasem co zněl jak krákání vrány nad hrobem řekl: „Cejtim ve vzduchu past.“ Arakan se zasmál. „Vždyť ty už necítíš ani puch vlastních nohou, dědku.“
Yin se rozhlédl kolem. Skutečně. Z druhé strany cesty se opravdu stahovala smyčka kolem čtveřice mužů u povozu. Útočníci byli oblečeni ve známých uniformách a když se Yin soustředil a věděl co hledá, spatřil i oranžově žhnoucí konec cigarety. Učednice té čarodějky v zeleném se opírala o stěnu zhroucené budovy a koužila cigaretu na dlouhé špičce.
Mistr nevěděl co si má myslet. Ta žena buď pronásledovala jeho, nebo bažila po zlatě a bohatství a nebo něco věděla o zlu, které v troskách Felstadtu rostlo. „Připravte se k boji.“ řekl Yin Arakanovi, „nikoho nešetřete“.
           Pak to začalo. Z obou stran se na čtyři ozbrojence u vozu vrhli žoldnéři dvou znepřátelených čarodějů. Dva muži v černých pláštích padli téměř okamžitě, zasaženy šípy od čarodějčiných lučištníků. Yinova najatá dívka ze severu svým obrovským mečem rozťala dalšího muže téměř vedví. Boj byl tvrdý a zuřivý. Najatí bojovníci Yinovi sokyně už vykládali cenosti z vozu a prchali s nimi pryč. Yin věděl, že je musí zastavit. „Zadržte je!“ zvolal a sám se vrhl do boje. Jak se záhy ukázalo, nedostatek tréninku bojových umění se nedá dohnat v několika málo minutách. Poté co obdržel ránu hlavicí meče zezadu do temene se svalil bezvědomý k zemi.
Když se Yin probral, ležel opět ve věži. Strašlivě ho bolela hlava. Yang seděla vedle něho a podala mu právě uvařený čaj. S vděkem se napil. „Drahá Yang... co se tam stalo u toho vozu?“ zeptal se, stále ještě zmatený kouzelník. Yang měla za úkol chránit spolu s Arakanem pravý bok družiny takže o ní neměl přehled. Yang se pustila do vyprávění. Vyprávěla opravdu nádherně, škoda jen, že ten příběh sám za moc nestál.
            Potom co mistr omdlel, se na bojiště vyhrnuli čtyři ghůlové. Tyto nemrtvé bytosti se všechny najednou vrhli na Yang, dřív než ji kdokoli mohl přijít na pomoc. Bojovala odhodlaně ale nemohla vyhrát. Na poslední chvíli k ní přiběhl Arakan a vytáhl ji z chumlu monster a oba se skryli mezi kamenými troskami mimo výhled. Střelec z pistole se projevil jako zbabělec a pokusil se uprchnout ale zrůdy ho dostihli a rozpárali mu břicho. Dokonce i Sebastian utrpěl vážná zranění.
Yin se zajímal také o kořist z toho vozu. Arakan přinesl jeden skromný pytel, který získali. Obsahoval dva lektvary, trochu zlata a knihu kouzel. Kniha byla to jediné co mistra zajímalo. Ten nekromant musí být určitě velice mocný. Tento grimoár totiž obsahoval popis kouzla, které umožňovalo zmrtvýchvstání padlých bojovníků. Šlo o opravdovou zrůdnost. Vojáci si totiž podle popisu kouzla zachovávali svou paměť a schopnosti ale byli dokonale poslušní a...nemrtví.





           Anari nechala rozestavět hlídky kolem stavení, aby předešla nepřátelským útokům. Jednou ráno za ní přišel střelec s tím, že během hlídky zahlédl něco, co by jí mohlo zajímat. Sedl si k ní do dílny a pověděl jí že viděl jak brzy k ránu skupinka neznámých mužů táhla povoz plný pokladů, ale že se jim rozbil a že stojí na docela dobře dostupném místě. Anari na nic nečekala, vydala rozkaz do boje a všichni se vydali pro povoz plný pokladů. Bylo jasné, že muži ho nebudou chtít dobrovolně vydat,ale to budou řešit až tam dojdou.
           Anari strategicky rozmístila své muže. Nessian, nově najatý lovec pokladů šel společně s lapkou a střelcem a Anari, prakticky středem. Renesme se zbylými střelci šli bokem k povozu. A úplně mimo pro extra poklad šli lapka se rváčem Džindžichou. Střelci došli do dostřelové vzdálenosti a začali střílet po hlídačích. Jeden padl hned. Šíp se mu zabodl do srdce a byl okamžitě mrtvý. Druhý se snažil uhýbat, ale bylo to marné. Skonal jako jeho druh.
           Anari už se začínala radovat, že budou mít povoz plný pokladů pro sebe, když v tom z protějšího křoví vylezla známá postava. Muž s jantarovýma očima se podíval nejprve na Anari, pak na Renesme a pak zavelel útok svým mužům. Jeho těžkooděnci vyběhli v před. Anari neváhala ani vteřinu a kletbou co předpovídá smrt uhranula templáře. Na místě se zastavil a vyděšeně zíral před sebe. Jeho pán na něj volal ať jde a nebojí se, ale jeho nohy byly jako z želatiny. Nemohl jít dál. Z děsu v jeho očích se dalo vyčíst, že nemá vůli bojovat. Byl by teď snadným cílem pro střelce, ale ti měli práci s daleko živějšími cíly.
            Renesme viděla jak její mistryně bravurně zastavila obávaného bojovníka a proto se rozohodla, že také ukáže co v ní je. Vzala kámen a hodila jej mezi hlídače a barbarku. Zašeptala kouzelnou formuli a z kamene se při dopadu uvolnila velká energie, ale bohužel ne dost velká na to aby vyvolaný výbuch někoho zranil, natož pak zabil. Pak se pokusila uhranout dalšího protivníka, ale jeho vůle byla nezdolná a nepovedlo se jí to.
            Džindžicha si všiml, že se v týlu objevil malý démon a že si brousí zoubky na Renesme. Vyběhl mu v ústrety. Druhý lapka mezitím vzal poklad a utíkal s ním do bezpečí.
Zatímco Anari vrhala kamení, které vybuchovalo Nessian s lapkou vzali dva poklady z povozu. Templář se pomalu probíral z šoku a vyběhl po Nessianovi. Začal boj o poklad. Nessian vyhrával.                   Když to viděl mág s jantarovýma očima vrhl se na pomoc svému bojovníkovi v domění, že to bude snadný boj. Templář ale padl prakticky hned co se k němu mág připojil. Když Renesme viděla, že Nessian nese poklad a chtějí ho zabít, přiběhla k němu a chtěla ho ochránit pomocí kouzla neviditelnosti, pak si ale uvědomila, že tohle kouzlo nemůže použít, protože Nessian a mág jsou moc blízko u sebe a ikdyby ho použila, tak ho mág stejně uvidí. Rozhodla se proto přidat se do boje a s bojovým pokřikem: „Vyškubni mu chlupy z hrudi!!!“ zasadila čaroději takřka smrtící ránu. Čaroděj padl k zemi, sotva dýchal a bylo jasné že za chvilku zemře.
           Lapka, který šel pro extra poklad začal najednou volat na Anari. Když se podívala jeho směrem uviděla čtyři ghúly jak jdou směrem k nim. Všimla si toho i učednice jantarového mága a vydala se jim s barbarkou vstříc. Vypadalo to pro ně velmi nadějně, ale v jeden moment učednice zmizela pod náporem ghúlů a barbarka na ně byla sama. Než padla k zemi, zabila několik ghúlů. Zbylí ghúlové šli po nejbližším živém mase. Byl to pistolník. Střílel co mohl,ale stejně brzy padl k zemi. Anari byla ráda, že jí ghúlové takhle pomohli, ale bylo teď na ní jak se s nimi vypořádá.
          Každý kdo měl volné ruce vzal poklady a prchal do bezepčí. Anari a Renesme postupně likvidovali zbývající ghúly až bylo bojistě prázdné.
          Vrátili se do dílničky kde prozkoumali poklad. Anari rozhodla, že meč, který nalezli mezi penězi, lahvičkami a svitky s kouzelnými formulemi, dá Nessianovi. Velice se osvědčil a Anari je s jeho službami spokojená. Tak proč by nedostal meč, který je velmi dobrý v boji s nemrtvými. Navíc ve Zmrzlém Městě se to nemrtváky jistě bude jen hemžit.


autor: Jiron a ZeBra

Žádné komentáře:

Okomentovat