Moje dojmy z CSE Spring 2015

Tak se výprava WASP v celkovém počtu pěti (Jiron a Zebra-jeho paní, Dalcor a Lucka-jeho paní a Heroes) zase vrátila domů ve zdraví.

Takže z leva do prava: Heroes, Bára, Lucka, já (Jiron) a Dalcor :-)

Cesta byla příjemná a poklidná jak se očekávalo a dlouho dopředu plánovalo. Jedinou vadou na kráse bylo, že někde ve východních Čechách, jsem si vzpomněl, že jsem nechal doma tablet se všemi dlouho dopředu chystanými armylisty na Infinity, které jsem chtěl vyzkoušet. Heroes se sice tvářil, že by se i býval vrátil ale to jsem po něm nemohl chtít.

Tato fotka vůbec nesouvisí s tím co píšu...

Ihned po příjezdu jsem řidiče zmermomocnil na jednu hru na 300 bodů, kde jsem chtěl vyzkoušet nový list pro moje Nomády. Dlouho jsem se snažil udělat nějaký smysluplný list, do kterého bych dal své nejoblíbenější modely a nějak to fungovalo, až jsem přišel na tohle. Nebylo to špatné, jen ta Tachikoma byla nepříjemná.

Ještě před obědem jsem si stihl zahrát s Alrim první kolo Escalation League s mými úplně novými rytíři. Přepočítal jsem se ve stavbě listu a to mi bylo osudným. Ten kanón, který jsem si myslel, že se tam nevejde by se tam býval vešel. Pardon, tahle věta je z jiného článku na jiný web...

...stejně jako tahle.

Protože jsem neodešel na oběd s ostatními a místo toho čekal až si zbylé WASP dohrají, nezbylo na nás u společného stolu ve Steak House K1 místo. A tak si náš klub spolu s dlouholetým spoluhráčem a kamarádem, nedávno přistěhovaným do Brna (zdravím Hrocha) našel stůl vlastní. K vynikajícímu steaku jsme popili nějakou tu Poličku (na to manuál IKEA není třeba) a vydali se nazpátek.

Druhé kolo Escalation League s Antikem dopadlo mnohem lépe než první a pak jsem se vrhl s Hrochem na ukázku Fistful of Kung Fu. Hra byla velmi zajímavá protože jsme si oba chtěli vyhrát s prostředím tak jak to AFOKF nabízí a tak se děli skutečně zvláštní věci. Hroch mi pak utekl hrát Descent a já jsem náhle nevěděl co dělat. Chvíli jsem se bezcílně potuloval a koukal co kde kdo hraje a příležitostně se bavil s lidmi.

Tahle jen trochu...

Když se začalo stmívat, zahrál jsem si s vlastním bratrem Lion Rampant. V Praze na to totiž nemáme čas. Hra byla rychlá a příjemná avšak životu nebezpečná. Vzhledem k tomu, že na vyzkoušení něčeho takového doma nemáme figurky a nakupovat je předtím, než hru řádně otestujeme je mimo naše finanční a zájmové možnosti, rozhodli jsme se použít staré figurky na Warhammer Fantasy Battles. To vedlo k tomu, že každý kdo šel kolem našeho stolu pozvedl obočí, zašeptal: "Warhammer? Tady?" a přemýšlel jestli začne bít na poplašnou tyč aby svolal dav s vidlemi a pochodněmi. Naštěstí jsme vždy situaci včas vysvětlili. Do příští podobné akce budeme muset najít jiné řešení.

Po Lion Rampant nás naše ženy odtáhli do hospody, kde jsme opět popili a vydali se do svých Brněnských ubytoven. Ta naše zahrnovala už dvakrát zmíněného Hrocha. Toho kluka mám rád a vím, že v Brně bydlí krátce ale myslel jsem, že ho budu muset inzultovat protože jsme se asi dvakrát ztratili v hromadné dopravě, přestože z místa konání CSE k němu domů to mělo být jen asi 3km. Nakonec jsme však na místo dorazili v pořádku.

Tady vás nechám hádat...

Ráno vše vynahradil zahráním úžasné deskovky z prostředí Zeměplochy (RIP Mr. Pratchett), kterou jsem shodou okolností vyhrál. Následovala, teď už hladká cesta zpět na CSE, kde jsem přinutil Antika aby se mnou vyzkoušel můj pečlivě připravený list Military Orders. Vzal si proti mě Yu Jing se dvěma Domaru a o jatka, bzučení power armoru a řinčení mečů bylo postaráno. Alri poznamenal, že tolik CC jako na téhle akci snad za celou Infinity kariéru nezažil a krátce po této hře, kterou jsem sice prohrál ale ohromně si ji užil, jsme se vydali na cestu k domovu.

Tahle trochu souvisí.

Celé CSE bylo jako vždy příjemné a já děkuji organizátorům za to, že je akce pokaždé tak příjemným zpestřením našich životů. Díky, chlapy, za všechno.

autor: Jiron