Válka speciálních jednotek - 3.díl - USAF

Než se dostaneme k dalším speciálním jednotkám, je třeba se zastavit u popelky amerických speciálních sil – u jednotek letectva (USAF). Zatímco o ostatních speciálních jednotkách se točí filmy a píšou knihy, a proslavila je celá řada známých operací, letectvo bývá často opomíjeno. Jistě, člověk, který má určité znalosti o amerických speciálních silách, namítne: „A co Noční stopaři?“ Ano, 160th Special Operations Aviation Regiment „Night Stalkers“ je velmi známou jednotkou (například z filmuČerný jestřáb sestřelen), ale jde o jednotku armádní (US Army), nikoliv letectva. Pokud jste ale pozorní diváci, povšimnete si, že seržant Epps (Tyrese Gibson) ve filmu Transformers je příslušníkem CCT letectva, který je pouze přidělen k jednotce 75th Ranger Regiment.

MACV-SOG team se připravuje na misi u vrtulníku UH-1F 20th SOS "Green Hornets"

Ve Vietnamu se objevily celkem čtyři druhy speciálních nebo elitních pozemních sil letectva. Stejně jako u ostatních druhů vojsk se zde položil základ taktik, doktrín a postupů, které nakonec vedly ke vzniku moderních Special Tactics Squadrons a dalších jednotek podřízených AFSOC – Air Force Special Operations Command. Ve Vietnamu se však ještě nebojovalo pod jedním spojeným velením, jak ho známe dnes. Je třeba zdůraznit, že tyto pozemní síly letectva absolvovaly výcvik většinou u ostatních složek ozbrojených sil – navštěvovaly MACV-Recondo school, kurzy Ranger, kurzy bojového potápění, speciální taktiky, boje na blízko a samozřejmě i výsadkový kurz (Airborne).

Aby ostatní mohli žít: PJ (Pararescue)

Historicky v českém prostředí občas narážíme na zkratku „pídžej“, která u nás bohužel evokuje Pána Jeskyně z Dračího doupěte. Ve vojenském světě však tato zkratka celosvětově označuje elitní záchranáře – Pararescue Jumpers. Ve Vietnamu zachránili 4 120 životů, z toho 2 870 přímo v bojových podmínkách. Tyto záchranné síly operovaly především pod 3rd Aerospace Rescue and Recovery Group (3rd ARRG) a v rámci 37th, 38th, 39th a 40th Aerospace Rescue and Recovery Squadrons.

PJ v Danangu

Jejich hlavním úkolem byly mise SAR (Search and Rescue) a CSAR (Combat Search and Rescue), a to od Severního Vietnamu přes Tonkinský záliv až po samotný Jižní Vietnam. PJ byli nasazováni také tam, kde bylo třeba evakuovat kompromitované týmy speciálních jednotek, nebo v případech masivních ztrát řadových jednotek, kde se naplno projevila kapacita obřích vrtulníků HH-53B/C Super Jolly Green Giant. Ztráty mezi PJ byly vysoké, především při operacích nad Severním Vietnamem a při extrakcích týmů MACV-SOG v Laosu. Operátoři PJ se zúčastnili také slavného nájezdu na zajatecký tábor Son Tay v Severním Vietnamu.

Během války letectvo vypracovalo špičkové taktiky pro CSAR s důrazem na heslo „Leave No Man Behind“ (Nenechat nikoho pozadu). Rekordem se stala záchranná mise posádky sestřeleného letounu s volacím znakem „Boxer 22“, během níž bylo za 51 hodin provedeno neuvěřitelných 336 leteckých vzletů. Klíčovou roli při těchto misích hráli předsunutí letečtí návodčí (FAC), kteří přebírali velení nad vzdušným prostorem v oblasti a koordinovali útoky z širokého okolí. V případě misí na podporu infiltrovaných týmů speciálních jednotek létali v kokpitech s piloty FAC často přímo specialisté z těchto tajných jednotek, kteří dokonale znali situaci na zemi.

Kdykoliv, kdekoliv, všude – Air Commandos

Letecké jednotky speciálních operací vstoupily do vietnamské války jako Air Commandos a opouštěly ji již s novým názvem – Special Operations Squadrons (SOS). Rozsah tohoto textu je zaměřen na vojáky na zemi, ale piloti SOS si své místo rozhodně zaslouží. Ať už mluvíme o posádkách palebné podpory z palub gunshipů AC-47 Spooky, AC-119 Shadow/Stinger a legendárních AC-130 Spectre, nebo o letkách zajišťujících krytí pro záchranáře (vybavených stroji A-1E/H Skyraider) či protipovstaleckých letadlech A-37 Dragonfly.

UH-1P Zelených sršňů

Nelze opomenout ani speciální letouny MC-130 Combat Talon určené pro noční infiltrace a exfiltrace, které využívaly systém Fulton (Starlight) k vyzvedávání osob ze země bez nutnosti přistání. Působily zde také letky pro psychologické operace (PsyOps) a posádky speciálně upravených letounů C-123 Provider, které rozprašovaly defolianty. Z vrtulníkových sil musíme zmínit dvě specifické letky speciálních operací (20. a 21.) vybavené modifikacemi vrtulníků UH-1 pro letectvo – šlo o stroje UH-1F a silně vyzbrojené gunshipy UH-1P (vycházející z civilního Bellu 204 / vojenského UH-1B, ale s výkonnějšími motory). Tyto letky měly tu nebezpečnou čest vozit tajné týmy MACV-SOG do silně bráněných oblastí v Laosu a Kambodži a vysekávat je z obklíčení zpět.

První na místě – Combat Control Teams (CCT)

CCT operátor s GAU-5

Týmy bojového navedení měly ze všech jednotek USAF ve Vietnamu pravděpodobně nejširší spektrum úkolů. Kromě pokročilého taktického výcviku byli tito muži certifikováni Federálním úřadem pro letectví (FAA) jako plnohodnotní řídící letového provozu. Prováděli mise, které bychom moderní terminologií popsali jako činnost týmů JTAC nebo TACP (Joint Terminal Attack Controller / Tactical Air Control Party).

Historicky se vyvinuli z druhoválečných Pathfinderů. Ve Vietnamu řídili letecký provoz v krizových oblastech, na předsunutých základnách speciálních sil, působili jako členové týmů MACV-SOG, organizovali krizový letecký most během obléhání Khe Sanhu, zúčastnili se nájezdu na Son Tay a podíleli se také na jediné masivní vzdušně-výsadkové operaci vietnamské války – operaci Junction City.

Defensor Fortis – Combat Security Police (CSP)

V roce 1966 dalo vedení Air Force hlavy dohromady a uvědomilo si, že nejlepší obranou leteckých základen je aktivní útok v jejich okolí. Impulsem byl masivní minometný útok na základnu Tan Son Nhut ze 13. dubna 1966, kdy Vietcong během pouhých 15 minut vypálil na letiště 240 minometných granátů. Vznikl projektSafeside, který z dobrovolníků z řad běžné vojenské ostrahy USAF (Security Police) vytvořil elitní jednotku určenou pro agresivní, aktivní obranu vně perimetru základen. Prováděli dálkový průzkum, léčky na infiltračních trasách nepřítele a další protipovstalecké (COIN) operace.

Od ledna 1967 byla ve Vietnamu nasazena 1041st Security Police Squadron (Test) k ochraně základny Phu Cat. Během šesti měsíců tato jednotka o síle 226 mužů vyčistila od Vietcongu prostor o rozloze téměř 10 čtverečních mil a zcela znemožnila jakékoliv minometné útoky. Aby se program rozšířil a úřední šiml se rozhoupal k akci, musela přijít celonárodní ofenzíva na svátek Tet v roce 1968. Následně bylo založeno 82nd Combat Security Police Wing, jehož tři letky (821st, 822nd a 823rd) začaly rotovat na vietnamském bojišti.

Je zajímavé, že CSP nasazovala i těžkou techniku – silně vyzbrojené džípy M151 ve stylu pouštních džípů SAS, upravené starší vozy Dodge M37 (guntrucky), obrněné transportéry M113 a kolová obrněná vozidla XM706E2 Commando. Verze E2 pro letectvo neměla klasickou uzavřenou otočnou věž; posádka bojovala v otevřeném shora chráněném prostoru, kde byly lafetovány kulomety a granátomety. CSP také často využívala rotační kulomety XM134/GAU-17 Minigun. Pro zajímavost – zkrácená karabina CAR-15 (XM177) sloužila u USAF pod specifickým označením GAU-5/A.

XM-706E2

Závěr

Vietnamská válka byla pro letectvo Spojených států (USAF) krutou, ale neocenitelnou školou. Právě v džunglích jihovýchodní Asie se ukázalo, že moderní asymetrický konflikt vyžaduje naprosto nový typ specialistů na zemi. JednotkyPararescue (PJ) a Combat Control Teams (CCT) sice během války podávaly nadlidské výkony, ale chyběla jim jednotná střešní doktrína a společné velení. Fungovaly roztříštěně, často podléhaly konvenčním strukturám a jejich výcvik probíhal převážně u cizích složek armády či námořnictva.

Tento organizační chaos definitivně vyvrcholil v roce 1980 při tragickém selhání operaceEagle Claw (pokus o záchranu amerických rukojmí v Íránu). Fiasko ukázalo, že americké speciální síly potřebují radikální reformu. Výsledkem bylo v roce 1987 založení Společného velitelství speciálních operací USA (USSOCOM) a o tři roky později, 22. května 1990, vzniklo specializované lezecké velitelství AFSOC (Air Force Special Operations Command).

Pod křídly AFSOC se začala psát moderní historie elitních pozemních sil letectva. Aby mohly týmy PJ a CCT efektivně působit po bokuostatních speciálů, byly sloučeny do integrovaných a vysoce autonomních útvarů – Special Tactics Squadrons (STS).