Se štítem, nebo na štítu - Spartská armáda 2. díl

Znalosti, které máme o spartských armádách pocházejí povětšinou z díla antického filozofa Xenofona Hellenika (psaná 403-362 př.n.l) a Spartská ústava (388 př.n.l). Tato díla ale vznikají až v době vojenského úpadku Sparty, který se prohluboval při Peloponéských válkách (431-404 př.n.l.) díky opotřebování, ale také důsledkem fatálního zemětřesení roku 464 př.n.l. a následné třetí mesénské války. Napomohl tomu i morální úpadek po vítězném tažení nad Atenámi, který prohluboval rozdíly mezi chudými a bohatými. Prudký pád od hegemona po lokální státeček vrcholí prohranou bitvou u Leukter, ze které se Lakedaimón nikdy nevzpamatoval a nezvratně, postupně ale pomalu mizí z historie.

Lakedaimonská armáda sestávala především z prvotřídně vycvičené profesionální těžké pěchoty tvořené až do 3. Mesénské války spíše sobě rovnými (homoioi) obyvateli Sparty (spartiate), která neměla konkurenci! Podívejme se tedy, jaké jednotky mohla taková armáda od dob Leonida po dobu Agesilaa a Leukter.

Spartiai (nebo homoioi) – hoplítská pěchota, bronzové kyrysy, později bez kyrysu, uzavřené přílby střídají otevřené „klobouky“ pílos. Použití linothoraxu není dokázáno, ale absence důkazů nedokazuje absenci linothoraxu. Rozhodně bych se přikláněl k použití lonothoraxu smíšeného se šupinovou zbrojí. Po zemětřesení r. 464 př.n.l a třetí mesénské válce mohlo dojít k zařazování periokai a hypomeiones  (druhořadí obyvatelé Sparty) do jednotek společně se spartiai. Tím samozřejmě utrpěla samotná kvalita vojska a esprit de corps.

Hippeis – populárně někdy nazývaní rytíři, nicméně na rozdíl od ostatních řeckých armád klasického období se nejedná o jízdu ale o gardu, či čestnou ochranu krále, nebo stratéga, nicméně o tom, zda bojovala v samostatné formaci, nebo roztroušeně můžeme spekulovat. O vybavení platí totéž, co o spartiai a jedná se o hoplíty

Warlord Games, Spartský král s osobní stráží Hippeis

Skiritai – horalé ze Skiritie se těší důvěry sparťanů, formují jednotku o 600 mužích, která stojí vždy úplně vlevo ve formaci. Kromě honění nepřátelských harcovníků, mají za úkol obnovování důvěry spartských spojenců a slouží jako oči, uši a stráže spartského vojska. Výzbroj se liší a mění, jednu dobu pravděpodobně fungují ve smíšených jezdeckých sborech ve stylu hamipoi. Můžeme je vybavit jako lehkou pěchotu se štíty a oštěpy, nebo jako „lehké“ hoplíty – tedy jen v přílbách s hoplonem a dórským kopím.

Periokai – obyvatelé Lakedaimónu nespartské příslušnosti – ze všech podanských měst a územích formují hoplítské jednotky, variabilita a použití linothoraxu je asi na místě, stejně jako mix různého vybavení. Nicméně díky tomu že bojují se sparťany a často s nimi i cvičí, se jedná o velmi kvalitní jednotky pravděpodobně kvalitou přesahující ostatní neprofesionální armády. Některé zdroje uvádí že periokai by neměli helmy pílos, na druhou stranu zbrojíři v Lakónii vyráběli toto pro Sparťany, proč ne pro ostatní. Důstojníci jsou spartiai.

Neodamoides – nový obyvatelé, pravděpodobně osvobození heilóti bojující jako hoplíté, pro které platí to co pro periokai.

Heilots – státem vlastnění otroci, v armáde slouží jen lakónští heilóti. Lehká pěchota, spíše zbraně na blízko a různé štíty poplatné době. Nevyloučil bych ani oštěpy, nebo praky.

Jízda – Sparťané neměli vůbec dobré jezdectvo, které budují velmi pozdě. ˇUtvar měl původně 400 mužů v lochoi, později 600 můžu ke každé moře jednu. Jezdci vyzbrojení pravděpodobně kopím, beze zbroje ale s helmou pílos. Nad rámec této jízdy, ke které mohli být přidělení skíritové jako hamippoi se najímali žoldnéři například i z Persie.

Peltasté – tato lehká pěchota byla typickou nehoplítskou jednotkou klasického období. Jedná se o lehkou pěchotu s oštěpy a proutěnými štíty pelté srpovitého tvaru. Peltasté jsou důvodem, proč hoplíté odkládají těžký kyrys. Žoldnéřské jednotky, původně asi Thrákové byly pro pomalé a neohrabané hoplíty těžkým oříškem.

    

Lučištníci – ne. Maximálně jako „námořní pěchota“, nebo žoldnéřští lučištníci z Kréty

Jen ilustrace, s historií 300 moc společného nemá

Jak je to se Šarlatem a Lambdou? Spartská převaha je založena na psychologickém efektu vizáže spartského vojska a jeho unifikovaností. Proto všechny jednotky, snad s výjimkou heilótů a žoldnéřů (sparta není bohatý stát) budou nosit šarlat a lambdu na štítech (samozřejmě od dob, kdy byla lambda zavedena). Rozdíl by byl jen že Spartiai by měli mít dlouhé vlasy a vousy – nicméně udržované. K výše uvedeným jednotkám se připojovali spojenci a žoldnéři, kde opravdu platí jiná ves, jiný pes. Nicméně se uvádí, že Agesilaos měl celé vojsko, včetně žoldnéřů ve zmiňované rudé.

Použité zdroje pro oba dosavadní články

Spartské vojsko, Nick Sekunda, Grada Publishing a.s. (angl. Osprey Publishing)

The Spartan Way, Dr. Nic Fields, Pen and Sword Publishing

The Spartan Army, Dr. J.F. Lazenby, Pen and Sword Publishing

autor: Dalcor

P.S. jak budu studovat, články porostou...