Bitva u Lipska - Víkendová kampaň
Úvod
Bitva u Lipska, kterou
vyvrcholila Německá osvobozovací válka byla titánský střet, jaký do té doby
neměl obdoby. Právě zde, na krvavých polích Saska, defacto skončila vláda
Napoleona I. Císařství sice přežilo bitvu, vojenská moc ale ne a pokračující tažení
spojenců nedalo 1. císařství šanci. Kampaň sto dní pak byla jen labutí písní kdysi velkého
muže.
Právě k bitvě u Lipska jsme
směřovali naše o něco delší než roční úsilí. To vedlo od prvních
výstřelů v Chosen Man k největšímu studiu pramenů a
podkladů v celé mé wargamingové kariéře. Jak jsem rád, že mám základy ruštiny.
![]() |
Ruská kolona postupuje u Schönefeldu |
Nemůžu rozsahem tohoto článku popsat bitvu. Na to najdete odkazy v konečném výčtu odkazů a zdrojů. Pojďme se ale podívat na ty čtyři bitvy co jsme hráli trochu blíže. Na každou bitvu jsme měli cca 2 hodiny. S tím že první bitvu jsme odehráli v pondělí, 3 další v sobotu. Sobotu jsme si udělali ve velkém stylu. Francouzi přinesli žitné placky z jejich přídělů, slaninu a víno. Filip se přidal uherskými klobáskami a z Ruska dorazila nakládaná cibule, pirohy a koňak (vodku bych neuchladil).
Je brzké ráno 16.října 1813.
Kostky jsou vrženy.
Největší bitva Napoleonských válek začíná.
Spojenecké armády uzavírají smyčku, kolem celé Grande Armee. Česká armáda pod přímým velením generalissima Scharzenberga (současný politik je sedmou generací orlické větve Karla Filipa I.) se řadila na jihu. Maršál Blücher zchodu zaútočil se svojí slezskou armádu od severu, švédský korunní princ Karl Johan Bernadotte přicházel ze Severní armádou ze severovýchodu a Polská armáda ruského generála Benningsena chvátala z jihovýchodu. Tím Napoleonovi zůstala jen jedna ústupová cesta.
Kostky jsou vrženy.
Největší bitva Napoleonských válek začíná.
Spojenecké armády uzavírají smyčku, kolem celé Grande Armee. Česká armáda pod přímým velením generalissima Scharzenberga (současný politik je sedmou generací orlické větve Karla Filipa I.) se řadila na jihu. Maršál Blücher zchodu zaútočil se svojí slezskou armádu od severu, švédský korunní princ Karl Johan Bernadotte přicházel ze Severní armádou ze severovýchodu a Polská armáda ruského generála Benningsena chvátala z jihovýchodu. Tím Napoleonovi zůstala jen jedna ústupová cesta.
![]() |
Liebertwolkwitz |
1. bitva „Ofenzíva České armády u Wachau a Liebertwolkwitz“
16.10.1813, ráno
Liebertwolkwitz vešel do známosti především obrovskou jízdní bitvou (Kavalleriegefecht bei Liebertwolkwitz ze 14.10.1813, tedy dva dny před začátkem bitvy u Lipska), nicméně my jsme si vzali na paškál boj pěchoty o hřbitov v téhle malé, strategicky umístěné vesničce, který vlastně dokumentuje jatka, jakými se Bitva u Lipska stala.
V 6:00 ráno zavířili bubny a první kolona spojených rakousko ruských vojsk České armády začala postupovat proti II, V, VIII, IX, XI sboru zajištěnými třemi jízdními sbory a Císařskou gardou. Nás zajímá až čtvrtá kolona, která se hnula z Gros-Pösny v 7:30 pod velením Generála jízdy Klenaua směrem na Liebertwolkwitz. Infantry Regiment 3 Erzherzog Karl vstoupil do Liebertwolkwitz, kde v okolí kostela mezitím zaujal pozice 153e régiment d'infanterie de ligne z Maisonovi 16.divize. Během zuřivého boje 153. Řadový ztratil nositele orla, ale vlajku zachránil. Nicméně vesnice byla Rakušany dobita. Sám divizní generál Maison na bitvu dohlížel z vyvýšeného místa za hřbitovem. Jindra přímo barví 153e régiment d'infanterie de ligne, který byl založen na jaře 1813. Byl složen ze 4 kohort Národních Gard a bez řádného výcviku zapojen do Německého tažení. Účastnil se bitvy u Drážďan, Lipska a Hannau. Velí mu plukovník Luis Benoit Mathieu. Po první restauraci byl pluk rozpuštěn a obnoven v roce 1887.
Scénář 1. Bitvy
Pravidla:
Chosen Men 500 bodů na stranu. Vítězí strana, která má na konci 6. kola více
vojáků v oblasti hřbitova.
Stůl:
Bojiště by mělo mít rozměr 3x3 stopy. Uprostřed bojiště by měl být vymezený
prostor přibližně 1x1 stopy na kterém by měl být kostel a hřbitov. Hřbitov by
měl obsahovat lineární překážky. Brána kostela je zamčená a nedá se tedy
bojovat v interiéru. Vnější oblast (tedy ta za hranicí hřbitova) by měla
představovat městskou zástavbu.
Nasazení:
Spojenci mohou nasadit celou armádu do zóny nasazení 6 palců od Spojenecké
hrany stolu. Francouzi musí nasadit alespoň 300 bodů do zóny nasazení 6 palců
od Francouzské hrany stolu, cca 100 bodů musí být v oblasti hřbitova a cca 100
musí být v zóně 6-18" od Spojenecké hrany stolu avšak mimo oblast
hřbitova. Francouzi nasazují jednotky jako první, což koresponduje s tím,
že 153. Řadový už měl hřbitov obsazený, když Rakušané dorazili.
STAVBA
ARMÁDY: Této bitvy se nemůže účastnit žádná jízdní jednotka ani
jednotka dělostřelectva a v bitvě se neaplikuje omezení na řadovou pěchotu
HROB
VEDLE HROBU: v oblasti hřbitova nelze zaujímat formace, členitý
terén neumožňuje sevřené řady. Hřbitov je zároveň oblastí s obtížným terénem se
vším, co k tomu patří (tedy zpomalení pohybu a krytí před střelbou).
![]() |
Granátníci a Voližéři v boji |
Report
Francouzi chránili křídla svého
pelotonu voltigeury, jedna jednotka byla předsunutá na pravé křídlo, další
jednotka obsadila ruiny po levém křídle. Střed držely fyzilířu pluku, zatímco
zálohy tvořili granátníci s vlajkou. Rakušané se rozhodli tlačit po křídlech,
kde proti francouzskému pravému křídlu nasadili granátníky s velitelem útoku,
zatímco chorvatští hraničáři měli vystrnadit voltigeury z ruin a poté
zaútočit z boku proti francouzské pěchotě na hřbitově. Středem měla
postupovat řadová pěchota s boky stíněnými myslivci. Zatímco granátníkům se
dařilo a vystrnadili bodákovým útokem Voltigeury z jejich pozic, chorvaté
špatně využívali terénu a dostali se do křížové palby, která dvě družstva
chorvatů zahnala na útěk s těžkými ztrátami. Přestřelka mezi řadovými
vojáky dopadla sice lépe pro rakušany, nicméně pokus o násilné převzetí hřbitova
byl odražen několikanásobným protiútokem a blyštícími se bodáky francouzských
granátníků a pak také to, že se vojáci, kteří předtím utrpěli ztráty, vzchopili
a padli do boků rakouských granátníků.
2. bitva „Vřava u Mark-Kleebergu“
16.10.1813 ráno
Maršál Kníže Józef Antoni Poniatowski je tragickou postavou Bitvy u
Lipska. Tento poloviční čech, bratranec knížete Schwarzenberga (maminka z rodu
Kinských) byl knížetem Velkovévodství
varšavského a knížetem říše, především však polský patriot. Dva dny před
jeho smrtí, čelil VIII. (polský) sbor, kterému velel, náporu rakušanů a rusů u
Mark-Kleeberg. Poniatowsky byl za bojovou činnost 16.10.1813 povýšen na maršála
císařství.
Jestliže v předchozí bitvě
jsme se vydali do ofenzívy se čtvrtou kolonou, první kolona a předvoj pluku Infantry
Regiment ‘Graf Kaunitz-Rietberg’ Nr. 20 už byl v tvrdém boji U
Mark-Kleeberg. Major Volný obsadil zámeček a kostel v Mark-Kleeburg.
Poláci se drží ve škole na kopci a právě podnikají protiůtok… Nemá cenu
opakovat informace, které Jiří Kovařík autor rozměrného svazku Bitva národů:
Napoleonova porážka u Lipska roku 1813 poskytl portálu Primaplana.
Scénář 2. Bitvy
Pravidla: Song of Drums and Shakos 500 bodů na stranu.
Grande Armee musí buďto pobít
Spojence, nebo do konce hry držet aspoň dvě budovy (zámek, škola, kostel. Spojenci
musí udržet do konce hry dvě budovy, nebo obsadit všechny tři budovy.
Stůl:
Bojiště by mělo mít rozměr 3x3 stopy a mělo by být rozděleno dvěma vodními toky
podle obrázku. Vodní toky by měly být přemostěny a oddělovat tři budovy od sebe
(zámek/kostel/škola).
Nasazení:
Grande Armée je nasazena do školy a do vzdálenosti Short od ní. Rakušané jsou
nasazeni do zámku a do kostela.
GRANDE
ARMEE - pokud strana vedená Císařem Francouzů čerpá jednotky z více
než jednoho Národa, může být rozdělena rovným dílem na více menších částí, kde
každá má svého Velitele nebo NCO.
ŠESTÁ
KOALICE: pokud strana Koalice čerpá jednotky z více než jednoho
Národa, může být rozdělena rovným dílem na více menších částí, kde každá má
svého Velitele nebo NCO. V takovém případě však Rakouská část začíná v kostele
a spojenci jako později přicházející posily jsou nasazeni v zámku.
![]() |
Vorwärts! |
Report
Poláci s Francouzi ponechali
tři čerstvé odvedence aby chránili školu a vydali se dobít kostel, získat tak nástupní prostor pro útok na zámek. Poniatowského polští voltižéři a francouzští
fyzilíři se sapérem doběhly k mostu. Voltižéři se rozestoupili podél břehu
a kryli francouze palbou, sami se ale dostali na dostřel rakouských myslivců ze
zámečku. Fyzilíři překonali most a pustili se do přestřelky na blízko a do boje
na bodáky s rakouskými pěšáky. Bohužel se polských voltižérům nedařilo
uchránit francouzského spojence před přesnou palbou a jedni po druhém francouzi
padli. Přesto způsobili těžké ztráty a osud bitvy byl na vážkách. Bojovalo se
do poslední minuty, kdy už bylo slyšet bubny a píšťaly vyprošťujícího ruského
sboru…
18.10.1813
Jak vidíte, přeskočili jsme druhý
den bitvy, kdy se toho moc nestalo a všichni si lízali rány z krutých bojů
předchozího dne. Zároveň se přeskupovaly síly. Největším mezníkem byl příchod Benningsena
a Bernadotteho. Švédský koruní princ a maršál Francie se do boje moc nehrnul.
Blücher souhlasil s posílením Bernadotteho o armádní sbory generálů a francouzských emigrantů Langerona a St.Priesta. Proti nim a plné síle čerstvé Severní armády stály sbory podřízené maršálu Neyovi, především Raynierovi sasové a Marmontovi francouzi (IV a VII sbor + podřízená jízda z jízdních sborů). Ney už byl od rána v zápřahu, protože celé křídlo armády bylo pod tlakem v prostoru mezi Paunsdorfem a Schönefeldem. Ve 14:00 se 10. Sbor generála Kapceviče vydal vstříc nepříteli. Tvrdé boje pak probíhaly celý den, v odpoledních hodinách se do bitvy zapojila největší dělostřelecká baterie, jejíž velikost překonali až baterie 1. Sv. váílky. Spojenci složili velkou baterii z až 220 děl, proti nim stálo 137 francouzských děl. Plně vybavená artilérie Severní armády, která si dosud nevystřelila proti vyčerpaným císařským spojencům. A aby toho nebylo pro těžce zkoušené Francouze málo. Sasové přešli v průběhu bitvy na druhou stranu….
Blücher souhlasil s posílením Bernadotteho o armádní sbory generálů a francouzských emigrantů Langerona a St.Priesta. Proti nim a plné síle čerstvé Severní armády stály sbory podřízené maršálu Neyovi, především Raynierovi sasové a Marmontovi francouzi (IV a VII sbor + podřízená jízda z jízdních sborů). Ney už byl od rána v zápřahu, protože celé křídlo armády bylo pod tlakem v prostoru mezi Paunsdorfem a Schönefeldem. Ve 14:00 se 10. Sbor generála Kapceviče vydal vstříc nepříteli. Tvrdé boje pak probíhaly celý den, v odpoledních hodinách se do bitvy zapojila největší dělostřelecká baterie, jejíž velikost překonali až baterie 1. Sv. váílky. Spojenci složili velkou baterii z až 220 děl, proti nim stálo 137 francouzských děl. Plně vybavená artilérie Severní armády, která si dosud nevystřelila proti vyčerpaným císařským spojencům. A aby toho nebylo pro těžce zkoušené Francouze málo. Sasové přešli v průběhu bitvy na druhou stranu….
Scénář 3. Bitvy
Pravidla:
Chosen Man 1200 bodů, Stůl 6x4 stopy bojuje se na šířku, Francouzi nasazují
první jednotku, hloubka jejich zóny je až 18 palců. Cílem rusů je obsadit
klíčovou budovu uprostřed nepřátelské zóny nasazení armády
VELKÁ BATERIE: Hráč začínající
své kolo si hází 1d6na 5+ přiletí dělová koule z nepřímé palby velké baterie,
které do sebe mezi Schönfeldem a Paunsdorfem buší, cílová jednotk dostane 1d6
zranění.
KUPŘEDU
SASOVÉ: na začátku druhého kola a každé následující kola si hráč
saských vojáků na francouzské straně hodí 1d6 za každou saskou jednotku ve
hře. Na 5+ jednotka změní strany. Na
začátku každého dalšího kola hází znovu, přičemž cílové číslo se zmenšuje o
jedna + jedna za každou jednotku, která už přešla na druhou stranu. V kole kdy
jednotka mění strany, vykoná plný pohyb (lehká pěchota 12, ostatní pěchota a
dělostřelectvo 10, jízda 16 palců) směrem k hraně stolu spojenců. V dalším kole
už jedná sama za sebe.
VELKÁ
ARMÁDA: Použijte House Rules pro tvorbu velké armády, které jsou
připraveny samostatně
![]() |
Vive La France! |
Report
No je třeba říct, že velitel
ruských sborů, tedy autor, zapadl do šedi výkonů ruských vojáků u Lipska.
Znepřátelené baterie se postavily na protější kopce, francouzi pak nasadili
jízdu na pravé křídlo, proti baterii, Rusové nasadili vlastní jízdu tak aby chránila
bok baterie podporované myslivci, zatímco zbývající lehká pěchota (karabiníci
38. Pluku) byla nasazena, aby si poradila s nepřátelskou baterií. Středem
pak postupovali v útočné koloně granátníci a fyzilíři Staroingrijského
pluku. Francouzská jízda rychle
překonala vzdálenost a napadla teprve se řadící ruské dragouny finského pluku. Ani
drtivý úder nezlomil odpor dragounů. Výhoda tohoto úderu plynula v tom, že
jízdní bitva blokovala nejen rakousko ruskou baterii, ale i ostrostřelce 38. Pluku.
Tím bylo celé levé křídlo odřiznuto, pravé křídlo bylo decimováno
dělostřeleckou palbou a saskou pěchotou. Vše záleželo na ruském středu, zda
prorazí skrz francouzský střet. Granátníci sice vydrželi těžkou palbu a
zaútočili na bodáky, byli ale odraženi. Francouzům se poté povedlo vpadnout pochodující
koloně do boku a rozbít ruskou formaci. Bylo po bitvě, ač sasové přeběhli a
levé křídlo se s těžkými ztrátami uvolnilo, bylo třeba se stáhnout do
nástupního prostoru.
Napoleon vs Scharzenberg 2:1
![]() |
"Člověk má umřít statečně" Józef Antoni Poniatowski |
4. Bitva: „Smrt v Chladných vodách“
19.10.1813
18.10. večer bylo Napoleonovi
jasné, že musí opustit Lipsko dokud ještě může. Bohužel jeho jedinou ústupovou
cestu bráněnou Bertrandovým sborem se nikomu nepovedlo přetnout. Ve strašlivém
chaosu se začali francouzi stahovat ve směru na Lindenau a dále na západ.
Poniatowský spolu s maršálem MacDonaldem velí zadnímu voji. Když došlo k předčasnému zničení mostu přes Bílý Halštr, staly se ulice města pro celou řadu francouzských spojenců smrtící pastí. Wikipedia praví: „Již několikanásobně zraněný kníže zorganizoval naložení zraněných francouzských granátníků do člunu a odmítl nalodit se s nimi se slovy „ Člověk má umřít statečně“. Pak se pokusil přeplavat řeku, ale v řece zahynul. Utopení není pravděpodobné - kůň doplaval na druhý břeh. Snad zemřel na selhání srdce, ale jsou i doklady, že Poniatowski přeplaval řeku, ale při brodění ke břehu byl zasažen několika kulemi do hrudníku a padl zpět do řeky.“
Poniatowský spolu s maršálem MacDonaldem velí zadnímu voji. Když došlo k předčasnému zničení mostu přes Bílý Halštr, staly se ulice města pro celou řadu francouzských spojenců smrtící pastí. Wikipedia praví: „Již několikanásobně zraněný kníže zorganizoval naložení zraněných francouzských granátníků do člunu a odmítl nalodit se s nimi se slovy „ Člověk má umřít statečně“. Pak se pokusil přeplavat řeku, ale v řece zahynul. Utopení není pravděpodobné - kůň doplaval na druhý břeh. Snad zemřel na selhání srdce, ale jsou i doklady, že Poniatowski přeplaval řeku, ale při brodění ke břehu byl zasažen několika kulemi do hrudníku a padl zpět do řeky.“
Scénář 4. bitvy
Song of Drums of Shakos, stůl 4x4, 1000b na
stranu
Přibližně ve 2/3 stolu je řeka, všechny mosty jsou spadlé, na břehu, přesně uprostřed stolu stojí kůň se zraněným maršálem Poniatowským, který se ale nikam nemůže hýbat. Obránce (Napoleonovi spojenci v jakékoliv myslitelné směsce) může deplojovat ne blíže než 8 palců k maršálovu, ale ne dále než 12 palců od maršála, minimálně 330 bodů musí deplojovat na druhý, bezpečný břeh (za řekou). Útočník (jakákoliv myslitelná směs spojeneckých armád) může deplojovat všude jinde, jen ne na bezpečný břeh.
Úkol obránce je najít bezpečný brod (voják který se dotkne řeky provede akci „rekognoskace“ a při hodu 1d6 na 4+ najde bezpečný přechod pro maršála, pokud má 2 úspěchy na akce, najde brod automaticky). Je třeba popadnout uzdu Poniatowského oře (Akce) a odejít s ním přes řeku z mapy. Poniatowského mohou vést maximálně 2 vojáci. Řekou se brodíte na Short a potřebujete na to dvě akce. Pokud vedete Poniatovského oře, první pohyb je normální, všechny další jsou short. Pokud vojáci ve vodě pustí Poniatowského, maršál se utopí a Game Over. Modely ve vodě mají cover -2. Výsledky Beaten na modely ve vodě (tedy výhra ve střelbě ale ne za dvojnásobek) nedělají nic, jen dají střelci +1 do dalšího výstřelu.
Figurka maršála je jen hezký herní žeton, střelba na něj nemá cenu, figurku vyrábí například Frontrank.
![]() |
Monsieur Maréchal, le gué est ici! |
Report
Francouzského maršála musí na smrt dopravit ďémonovi pomocníci, Fournierovi husaři chytili otěže Poniatowského oře a pospíchali k řece. Odvážný francouzský voják nedbá palby ruských strelkov a pátrá po vhodném brodu, který rychle nahází. Zbytek husarů v nesmírně dvážném protiútoku zastavují dorážející rakušáky, kteří by raději tančili Vídeňský valčík a rusové už maršála nestačí zastavit. Tady teda kromě špatného deploje (jenže to prostě vypadalo cool) nám nepřály kostky ani na boj a ani na aktivaci. Naopak Bára, která se vrhla po kostkách a husarech po celodením tažení naházela strašný pekla. No jo Fournierovi husaři. Aspoň jednoho Major von Nussberg zabil. Ale je fakt, že už byla docela cítit únava. Poniatowski přežil, husaři ho převezli na druhý břeh, ruští vojáci doběhli pozdě. Rakušani, šli radši prožrat ruské zásoby, jak mají ve zvyku :-D
Napoleon vs Scharzenberg 3:1.
Závěr
A je to za námi, je po bitvách.
Francouzi sice vyhráli, ale historii nezměnili, spojenecká vojska budou
pronásledovat Francouze až do Paříže, ale to už je jiný příběh.
Během cesty k Lipsku jsme
odehráli celkem 6 bitev a čtyři v kampani u Lipska. Zdokumentovali a
načetli si celou Válku o osvobození, která začíná nabírat obrátky poté, co v půlce
prosince poslední francouzský voják opouští ruské území a ruská vojska mu jdou
v patách. Byl to rozhodně můj největší projekt a největší fullpaint armáda
Co je v bitvě u Lipska zajímavého?
Co je v bitvě u Lipska zajímavého?
- Největší bitva do první světové války (cca 450 000 bojujících)
- Bitvy se zúčastnili tři císaři a tři králové: císaři Napoleon I., Alexander I, František II. králové: Fridrich Vilém II král Pruský, Giacchomo Murat král Neapolský a Fridrich Augustus I. Saský. A samozřejmě budoucí král švédský Karl Johann
- Bitvy se účastnilo minimálně 20 národností
- Počítá se do ní i největší jízdní bitva do doby 1. sv. války
- Součástí bitvy byla i největší baterie Napoleonských válek
![]() |
Murat a Poniatowski, známí to šviháci, oba skončí blbě... |
Co jsme hráli:
Jindra
Empereur des Français Napoléon Ier
General François Fournier
153e régiment d'infanterie de ligne
12e régiment de hussards
A další
Dalibor
Finlandskii Dragunskij Polk
StaroIngermanlandskij Mušketyrskij Polk
38-ij Jegerskij Polk
A další
Filip
Infantry Regiment ‘Ignaz, Graf Gyulai’ Nr. 60
Re di Napoli Gioacchino Murat
A další
Empereur des Français Napoléon Ier
General François Fournier
153e régiment d'infanterie de ligne
12e régiment de hussards
A další
Dalibor
Finlandskii Dragunskij Polk
StaroIngermanlandskij Mušketyrskij Polk
38-ij Jegerskij Polk
A další
Filip
Infantry Regiment ‘Ignaz, Graf Gyulai’ Nr. 60
Re di Napoli Gioacchino Murat
A další
Figurky a Terény
FigurkyPerry Miniatures, Frontrank Miniatures, Gringo 40, Warlord Games, Eagle Miniatures, Victrix Miniatures
Terény
Warbases, TT Combat, Sarissa Precission, Ogri Doupe Brand, Plus Model, Amera Plastic Moulding, Grandmanner, Supreme Littleness
Accessory: Modelscene, Fox Models, Jarvis Scenic, Serious Play Scenics
Bibliografie a Odkazy
George Nafziger: Napoleon At LeipzigMichael Leggiere: Napoleon and Struggle for Germany Volume II: The Defeat of Napoleon
Jiří Kovařík: Bitva Národů - Napoleonova porážka u Lipska roku 1813
Jiří Kovařík: Pád Orla
Knihy nakladatelství Osprey Publishing týkající se tématu)
Dominic Lieven: Russia Against Napoleon - The True Story of the Campaigns of War and Peace
Projekt Primaplana
projekt Austerlitu
Projekt History of War
Rickard, J (20 January 2017), War of Liberation, 1813
(Germany), http://www.historyofwar.org/articles/war_of_liberation_1813.html
Jiří Kovařík
Projekt The Napoleon Series
Projekt Napoleon, His Army and Enemies, oba mirrory které
se jemně liší
Projekt Ruskaja Imperatorskaia Armija
Projekt 1812
Galerie a Video
Autor všech fotek je Bára, čímž jí neskonale děkujeme.
Bitva I
Bitva II
Bitva III
Bitva IV
Příprava a defilé
Komentáře
Okomentovat